Achim von Arnim: Paní ze Savernů
Chtěla spatřit francouzského krále, ale místo toho se ocitá v pařížském blázinci. Poslechněte si povídku německého romantika Achima von Arnima v podání Blanky Bohdanové. Najdete ji on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Ze studenta práv úspěšným spisovatelem. To byl osud německého literáta Achima von Arnima (1781–1831). Už na univerzitě ho ovlivnily práce Johanna Wolfganga von Goetha a několika dalších básníků. Po dokončení studií začal sbírat lidovou slovesnost, zejména v západní Evropě. Po návratu z cest se usadil v Heidelbergu, kde spolu s dalšími literáty založil Noviny pro poustevníky. Společně s přítelem Clemensem Brentanem shrnul sebranou slovesnost do jedné z nejznámějších sbírek německých lidových písní s názvem Chlapcův kouzelný roh.
Samostatně začal Achim von Arnim publikovat počátkem 19. století. Ve svých dílech se zabýval zejména historickou tematikou, byl totiž velkým vlastencem. Nejenže redigoval vlastenecké noviny, ale zúčastnil se také bojů proti Napoleonovi. Po jeho náhlé smrti pokračovala v literární tvorbě jeho žena. Na rozdíl od něj se nezabývala historií, ale současnými problémy, například právy žen.
Von Arnimova původní tvorba se v době svého vzniku nesetkala s velkým porozuměním. Básníkova prudce tryskající fantazie, překračující často i hranice tzv. „pozemské“ (či přízemní?) logiky, vzdorující zaběhaným pravidlům a poslušná jen zákonů básnivosti, zabloudila často příliš daleko od tehdejších obvyklých požadavků. Vynalézavé pero tohoto nepokojného básníka ovšem dokázalo stvořit svět, v němž je dost místa pro něžnou lásku i pro napínavá dobrodružství, pro strašidelné historky i pro bujarou lidovou zábavu.
Dobrým příkladem von Arnimova svobodného tvůrčího přístupu je i povídka Paní ze Savernů. Přenese nás do Francie za doby krále Ludvíka XVI. Paní ze Savernů je jeho velkou obdivovatelkou a vydává se za ním přímo do Paříže. Není ale jediná, kdo chce krále vidět...
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.