Abeceda jednoho života

3. říjen 2005

V hesle Biografie své zvláštní abecedy říká polský básník, prozaik, esejista, překladatel a literární kritik Czesław Miłosz (1911-2004): Všechny biografie, včetně mé vlastní, kterou by snad chtěl čtenář vyvozovat z této abecedy, jsou přirozeně falešné. A o kousek dál: Biografie jsou jako mušle a o měkkýši, který v nich strávil život, se z nich moc nedozvíme. Z bohatství prožitého věku, sledu různorodých zážitků a díky vnímavé reflexi okolí i sebe sama je vystavěna hradba, kterou je možné slézt jen do určité míry. Navíc zůstává to, co nemá být vysloveno, nebo co ani vyslovit nelze.

Životopisné okolnosti C. Miłosze jsou podobně ohromující a bohaté, jak tomu bývá u těch, kterým se podařilo "přežít" dvacáté století. C. Miłosz se narodil v Sletejnie (dnešní Litva). Studoval práva na vilniuské univerzitě, působil v polském rozhlase a v roce 1939 byl válečným zpravodajem v Rumunsku. Druhou světovou válku prožil ve Varšavě a po jejím skončení vstoupil do diplomatických služeb jako kulturní rada polského velvyslanectví ve Spojených státech amerických ve Washingtonu. V letech 1949-51 působil jako diplomat v Paříži. Odtud se odmítl vrátit do Polska. Strávil deset let ve Francii, pak přesídlil do Spojených států, kde přednášel slovanské jazyky a literaturu na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 1980 získal Nobelovu cenu za literaturu. Na začátku devadesátých let 20. století se natrvalo vrátil do Polska.

Miłoszova abeceda

K tomuto výčtu cest, pobytů a přesídlování je zásadně nutné přičíst Miłoszovo působení literární. Jako básník debutoval v roce 1934 (sbírka Poema). Postupně, především od druhé poloviny dvacátého století se vedle básnického světa otevřel svět esejistiky, prózy a literární kritiky (např. esej Zotročený duch, 1953, česky vydaný v r. 1992, román Údolí Issy, 1954, nebo anglicky psané dějiny polské literatury). Miłoszova abeceda je výborem ze dvou, v originále zvlášť vydaných knih (Miłoszova abeceda a Jiná abeceda). Nejde o nějaké souvislé vyprávění, vedené jedním směrem. Abeceda zde neznamená fádní styl postupného řazení monotónních encyklopedických hesel. Je jen ukazatelem, pomůckou k inspiraci pisatele a k orientaci čtenáře. Líčení se dotýká kontinentů (Amerika), zemí (Francie) i obecných celků (Město). Sama jednotlivá hesla se stávají podnětem či vodítkem dalším vzpomínkám (Americká poezie, Americké vízum). Charakterizovat memoárový soubor medailonů literátů (Camus, Miller, Whitman), filozofů (Maritain, Schopenhauer), přátel (Jeleński), zpovědí (Alkohol), reflexí (Zvědavost) a úvah (Strach, Zázračnost) o literatuře (Angličtina) i dějinném dění (Hloupost Západu) lze snad jako volný svazek klíčových slov autora, vědomého si pomíjivosti (své i obecné), jako útržky paměti, osobní dojem i objektivní analýzu věku prožitého "na vlastní kůži": Během práce na Abecedě jsem si občas pomyslel, že místo abych se omezoval na pouhý popis, měl bych u každé postavy proniknout hlouběji do jejího života a poslání. Moji hrdinové se objevují v jediném záblesku, často v nepříliš podstatném detailu, ale musí se s tím spokojit, je lépe alespoň tak je vymanit ze zapomnění.

Czesław Miłosz, Miłoszova abeceda, Paseka, Praha 2005, překlad: Václav Burian, s. 264.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.