Aaron Diehl: Pan klavírista
„Ze všeho nejdůležitější, je vědomí souvislosti,“ šeptal Miroslav Macháček v dlouhometrážním dokumentu Věry Chytilové s názvem Praha: Neklidné srdce Evropy. Je to citát klasika Vladislava Vančury; a platí také v případě jazzmanů.
Například věrozvěst svobodomyslné jazztrubky Lester Bowie (1941-1999) komentoval hudbu Wyntona Marsalise (1961), mladého instrumentálního kolegy na jeho nadšeně přijatém eponymním albu: „Už se nemohu dočkat toho, jak zahraje ve třiatřiceti letech, až mu zhavaruje vztah se ženou, začne kouřit, nebo i nadmíru pít.“ K proměně Marsalisova stylu pochopitelně došlo, ale nikoliv díky osobní krizi, nýbrž přirozeným vývojem.
Mladý avantgardní Marsalis zacházel virtuózně s pentatonikou, ovšem jeho výraz byl poněkud rigidní. Moderní blues, Monka a uvolněnost objevil až později. Dnes působí jako osvětový tradicionalista v roli ředitele Lincolnova centra v New Yorku.
Aaron Diehl (1985), dvorní klavírista fenomenální zpěvačky Cécile McLorin Salvant, absolvoval klasickou interpretaci na Juilliard School s Oxanou Yablonskayou, ale tamtéž i s jazmmany Kenny Barronem a Ericem Reedem. Nejprve obklopený svými vrstevníky v big bandu Lincoln Centra objevil později pod křídly padesátníka Wyntona Marsalise jeho ještě dospělejší kolegy – saxofonisty Bennyho Golsona a Joe Temperleyho (oba 1929) – a přizval si je na své album Space, Time, Continuum (Mack Avenue, 2015). Jazzissimo čerpá z Diehlova přechozího alba The Bespoke Man‘s Narrative (Mack Avenue, 2014), kde prezentuje svůj nadstandardní výklad jazzových standardů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
