8. 4.

Jeden nejstarších veteránů africké hudby, saxofonista Manu Dibango, se koncem loňského roku dožil 75 let. Jeho staré nahrávky ale naopak s ubíhajícím časem získávají na aktuálnosti. Dibangův hudební recept je totiž velmi blízký remixům dnešních DJů: kombinuje efektní, lehce načrtnuté melodické motivy s podmanivým tanečním rytmem, lidský rozměr nahrávce dodávají polomluvené vokály. Dibangova hudba byla "cool" dávno předtím, než se toto slovo stalo v Evropě módním. Loni, v roce jeho životního jubilea, mu vyšlo retrospektivní album nahrávek pořízených v New Yorku a Paříži na počátku 70. let, nazvané African Woodoo.

Lagos Go Slow

Du Bush A Bush

Saxofonista Manu Dibango pochází z Kamerunu, narodil se v protestantské rodině, a jeho rodiče ho poslali studovat do Francie. Původně měl být klasickým pianistou, ale když v Evropě objevil jazz, jeho muzikantskými idoly se stali klasikové amerického jazzu, trumpetista Louis Armstrong a saxofonista Sidney Bechet. Jeho muzikantská dráha začala v Bruselu a Paříži, později se přesunul do Konga, zpět do Kamerunu, a roku 1963 se vrátil do Paříže. Svoji životní příležitost získal - jak se za chvíli dovíme - ale až o deset let později.

Walking To Waza

Groovy Flute

Když se roku 1972 v hlavním městě Kamerunu konalo mistrovství ve fotbale, organizátoři si u Manu Dibanga objednali hudební znělku, která pak vyšla na vinylovém singlu. Na jeho druhou stranu Dibango natočil kamerunský tanec zvaný makossa. Skladbu nazval Soul Makossa a začaly ji hrát americká radia, a díky tomu se stala jednou z prvních afrických nahrávek, které pronikly do světových žebříčků. Dibango přijel do New Yorku na sérii koncertů, a právě tehdy vznikly nahrávky, loni vydané na albu African Woodoo, které dnes posloucháme.

African Pop Session

Ba-Kuba

Ponda Maloko

Zoom 2000