20 let od smrti Slávky Budínové. Výjimečnou herečku připomínáme ve Hře pro pamětníky Klíč

31. červenec 2022

Slávka Budínová v roli mladé ženy, která kvůli ztracenému klíči uvízne v bytě jen se svými myšlenkami, hlasy sousedů na chodbě a puštěným rádiem. Původní rozhlasovou hru Rudolfa Matyse poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Věra Provazníková (Slávka Budínová), Petr Nakonečný (Vladimír Brabec), Třetí Petr (Petr Haničinec), dále hrají Jiří Suk, Jiří Hurta, Jana Rendlová, Jiří Lír, Jiří Pick, Vladimír Vácha, Pavel Páv, Vladimír Čech, Josef Chvalina, Karolina Slunéčková, Jindra Hollmanová, Alexandra Hájková, Jaroslava Drmlová, Štěpánka Holečková, Lída Otáhalová, Karel Vlček, Jan Přeučil a Miloš Hajský
Dramaturgie: Josef Hlavnička
Režie: Josef Melč
Natočeno: v roce 1966

„Mám rád horké letní odpoledne,“ line se z rádia v bytě Věry Provazníkové. Žena se cítí trochu osamělá, tak zvedne telefonní sluchátko a přivolá si společnost. Nechce, aby dnešní schůzka s přítelem Petrem byla „jako vždycky“, proto navrhne, že tentokrát místo obvyklého smluveného signálu domovního zvonku hodí milenci z okna klíč. Je možné, aby se cestou z okna na ulici klíč od Věřiných dveří bez vysvětlení ztratil? Co je to za hru a kdo s kým ji vlastně hraje?

Rozhlasovou hru jednoho odpoledne v životě ženy, jejíž osobní život tak trochu uvízl na mrtvém bodě, napsal literární redaktor, dramaturg a básník Rudolf Matys v roce 1966. Zajímavě v ní kombinuje prvky absurdního modelového dramatu s lyrickými, intimními promluvami, v nichž se hlavní hrdinka obrací k nepřítomnému milenci i sama k sobě. Režisér Josef Melč získal pro ústřední postavu herečku Slávku Budínovou, která Věře propůjčila velkou citovost, zvlášť v pasážích, kde se přiznává k touze po naplněném vztahu a skutečné lásce.

Obnovenou premiéru inscenace na Vltavě uvádíme k 20. výročí úmrtí Slávky Budínové, která zemřela 31. července 2002 ve věku 78 let.

Spustit audio

Související

  • České léto na Vltavě

    Ve vysílání nabídneme například výběr z povídek Josefa Škvoreckého, Franze Kafky či Jaroslava Haška, hry Václava Havla či Pavla Kohouta.