11. 9.
Marcel Khalife - Caress
Arabská loutna oud patří k nejstarším hudebním nástrojů světových dějin. Vyvinula se z ní evropská loutna, kytara i další nástroje. Hráčské umění na tento prastarý nástroj prošlo v posledním století dramatickým vývojem. Tak například, irácký virtuoz Mounir Bachir tento původně ansáblový nátroj posunul do vysoce sofistikované, koncertní recitalové polohy. A libanonský hráč Marcel Khalife jej spojil s evropským klavírem.
Marcel Khalife se narodil v křesťanské rodině na libanonském venkově. Svojí doprovodnou skupinou Al Mayadine Ensemble založil před 30 lety. Její jméno, Al Mayadine, má v arabštině dva významy - vesnické náměstí, i bitevní pole. Marcel Khalife tvrdí, že ho inspiruje hudba arabského světa právě tak jako hudba evropská, což dokumentuje i zmíněná a nepříliš častá kombinace dvou nástrojů - Khalifovy arabské loutny i klavíru, na který hraje jeden z členů jeho skupiny. Album Caress, Pohlazení, vzniklo před 6 lety, a loni vyšlo v Evropě v reedici.
Popular Cafe
Caress
Marcel Khalife se jako hráč i jako skladatel často inspiruje andaluskou hudbou - tedy stylem, který se hrál před více než 5 stoletími v Andalusii na jihu Španělska v době maurské nadvlády. Jednou z metropolí Andalusie je Granada, a podle ní nazval Marcel Khalife následující skladbu.
Granada
Tents
Samai Bayati
Marcel Khalife se usadil v Paříži, ale když předtím během občanské války žil v Libanonu, prokázal svoji statečnost tím, že setrval ve vlasti a koncertoval třeba i v rozbombardovaných sálech. Za své zásluhy získal roku 2005 cenu Unesca.
Passport
I Pass By Your Name
Al Hambra
Nejposlouchanější
-
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů. Hvězdně obsazená dramatizace románu nositele Nobelovy ceny
-
Petr Šabach: Občanský průkaz. Příběhy revoltující mladé generace v totalitním Československu
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
-
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. „Jediné, co v životě je jisté, je smrt“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.