Zygmunt Hübner: Císařovi lidé

02327364.jpeg

Polský autor Zygmunt Hübner vás zavede do fiktivní soudní síně, kde budete sami moci rozhodnout o vině či nevině obžalovaných. Ve své hře Císařovi lidé se vrací do dějin antického Říma – o své pravdě, která se od skutečnosti často liší, vás budou přesvědčovat tři historické postavy: Petronius, Seneca a Thrasea.

Zygmunt Hübner patřil k významným osobnostem polského divadelního života ve druhé polovině 20. století. Podílel se na něm v mnoha oblastech - jako herec, režisér, autor divadelních her i knih o divadle a v neposlední řadě jako pedagog. Když v roce 1989 zemřel, loučily se polské divadelní kruhy se Zygmuntem Hübnerem slovy : „... Ve všech oblastech své tvůrčí činnosti dosáhl Hübner vynikajících výsledků, ale ani přesný výčet úspěchů neřekne celou pravdu o velikosti ztráty, kterou utrpělo polské divadlo jeho smrtí. Neztratili jsme jen herce, režiséra, spisovatele, ale především nenahraditelnou uměleckou osobnost. Jako herec, režisér, pedagog může být Zygmunt Hübner nahrazen, jako osobnost - nikdy!

Vystudoval herectví a později ještě režii na Akademii múzických umění ve Varšave, a k tomu si přibral také dějiny umění na varšavské univerzitě. Po absolutoriu začínal jako herec a režisér v divadle v Gdaňsku, kde v letech 1958-60 působil jako umělecký šéf. Seznámil se tam s Konradem Swinarskim a Andrzejem Wajdou, na základě úspěchu v Gdaňsku dostal nabídky režírovat ve Varšavě a ještě později ve Wroclavi, mezi jeho významné inscenace z těchto let patří Shakespearův Macbeth, Ionescův Nosorožec a Shakespearův Král Lear.

V roce 1963 se stal uměleckým šéfem Starého divadla v Krakově a úspěšně tu navázal na éru Wladyslawa Krzeminskeho. Během sedmiletého působení v čele krakovského divadla se z něj stala jedna z nejvýznamnějších polských scén své doby, spolupracovali s ní režiséři Wajda a Swinarski, které Hübner poznal už v Gdaňsku. Sám v Krakově režíroval s velkým ohlasem Giraudouxovu Bláznivou ze Chaillot, Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové, Molièrova Misantropa (Hübner hrál Alcesta) či Shakespearovo Zkrocení zlé ženy. Divadlo získalo uznání i v zahraničí, ale v roce 1969 došlo ze strany cenzury k vážnému zásahu do repertoáru a Hübner na protest proti cenzuře rezignoval.

Po odchodu z Krakova pohostinsky režíroval v mnoha polských divadlech, legendární se stala jeho adaptace Joyceova Odyssea ve varšavském divadle Riviéra a v těchto letech také začal působit jako pedagog a později děkan na Fakultě divadelní režie Akademie múzických umění ve Varšavě. Nejužší okruh spolupracovníků, kteří s Hübnerem působili v Krakově, se po jeho odchodu také přesunul do Varšavy a Zygmunt Hübner s nimi mohl navázet na předchozí spolupráci v Teatru Powszechnym, kde působil od roku 1977 až do své smrti. Divadlo dodnes nese Hübnerovo jméno.

Hru Zygmunta Hübnera Císařovi lidé přeložil Erich Sojka, v režii Tomáše Jirmana účinkují Stanislav Malý, Norbert Lichý, Stanislav Šárský, Jan Fišar, Anna Cónová. Natočeno v ostravském studiu Českého rozhlasu v roce 1999.

Po odvysílání najdete hru k poslechu od 11. do 17. května na stránce Hry a literatura ve streamu.