Zvukový experiment vede k radosti z reality, lidské vztahy vystihne líp píseň. Hraje a zaříkává Ivan Palacký

Ivan Palacký se muzice věnuje už od 80. let. V porovnání s minulostí se dnešní tuzemská experimentální hudba může pochlubit nárůstem svých příznivců. Nasčítaly se nové generace nejen návštěvníků těch alternativnějších klubů, ale také příznivců sound artu, zvukových a multimediálních umění. To vše lze ostatně dnes studovat na FAMU, UMPRUM, AVU, FAVU a dalších akademických pracovištích v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Ostravě i jinde.

Ivan Palacký dokončil během pandemie řadu projektů. Jedním z nich je i druhé album skupiny Pátí na světě, kde se potkává píseň a experiment. Hudebník v rozhovoru komentuje i sólové album Rána, k němuž podotýká: „Tato kolekce pochází z doby, kdy jsem večer co večer užíval cyklických vět jako vehiklu pro zpřehlednění jistých palčivých témat. Nejedna z písní se může stát neocenitelným společníkem na invokační procházky! Zaříkávání lze v klidných dobách praktikovat pouze příležitostně. V koronavirové krizi ovšem jako když je najdeš!“

Rozhovor se dotýká i tvorby Palackého, která vzniká v rámci Pražského improvizačního orchestru – komunity, která se teď nemůže scházet. Palacký zmiňuje, že se během pandemie uchýlil do „svatyně“ svého bytu a zvukovým snímačem prozkoumal jeho elektromagnetická pole. Trackem Sanctuary, který z tohoto průzkumu vzešel, pak přispěl do programu významného festivalu sólové hudby v podmínkách karantény Amplify 2020: quarantine, jehož kurátorem byl významný producent Jon Abbey.