Živý Betlém
Půjdete-li o víkendu kolem Staroměstského náměstí, můžete se ocitnout tváří v tvář Svaté rodině, popřípadě potkat pastýře, či Tři krále. V sobotu i ve Zlatou adventní neděli, vždy ve 14.30 a v 16.30, se na prostranství za Týnským chrámem odehraje představení Živý Betlém.
Postavy Betléma se sem budou scházet z různých stran tak, jako se scházeli k mýtické Betlémské jeskyni. Svatá rodina půjde Celetnou ulicí, Pastýři od Stavovského divadla, Tři králové Ungeltem a Chudý lid od Staroměstského náměstí. Po cestě budou zpívat koledy a zvát obecenstvo, aby je následovalo. Po skončení představení odvede trojice andělů diváky na druhý konec kostela, kde je slavný portál s Ukřižováním, aby poukázali na pokračování právě začatého příběhu, kterým je hra Pašijová.
Akci v rámci cyklu Triptych pořádá sdružení APROPO (Ateliér PROzy a POezie), které má v plánu v průběhu příštího roku sehrát ještě pašijovou hru "Jidáši, kam jdeš?" a "Svatojánskou noc". Všechna představení se odehrají pod širým nebem v Praze. Herecký soubor bude sestaven z velké části ze studentů a absolventů hereckých škol, členek pěveckého sboru Hlahol a folklórního souboru Rosénka. Režie celého projektu se ujal Filip Jan Zvolský. Veškerý výtěžek odehraných her půjde na konto "Pomozte dětem".
Nechte se uprostřed vrcholícího předvánočního shonu zlákat půvabem lidové hry a koled a podívejte se na ukázku biblického příběhu, která je snahou o připomenutí vánočních tradic v této dnešní uspěchané době.
Nejposlouchanější
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Eric Westphal: Koncert v oranžérii. Zkouška smyčcového kvarteta jako komedie
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.