Ze zahradního domku mám něco jako videopůjčovnu, říká Petr Svoboda. Z lásky k rychlodabingu vznikl film Králové videa
Na monitoru televize se odehrává jakási střílečka. Role všech hrdinů převzal jeden dabér. Legračně přeložené dialogy předčítá unylým hlasem, přičemž kdesi v pozadí se z kuchyně ozývá cinkání nádobí. Vítejte ve světě amatérského rychlodabingu, který od raného věku miluje i scenárista dokumentu Králové videa. Do Vizitky ho pozval Ondřej Cihlář.
Petr Svoboda je civilním povoláním ajťák, ovšem ajťák s obrovskou slabostí pro filmy. Jako malému klukovi mu učaroval americký akční film Komando s Arnoldem Schwarzneggerem v hlavní roli a od té doby mu není pomoci. „Člověk byl zvyklý tak na pohádku o Jasněnce a létajícím Ševci, maximálně na Vinettoua. A najednou mu do obýváku vlítne Schwarzig a začne to tam kosit. Koukal jsem na to s otevřenou pusou, ten den jsem to viděl třikrát, druhý den čtyřikrát a pak jsem na to pozval kamarády,“ popisuje svůj iniciační zážitek.
Psala se druhá polovina 80. let a Petr se záhy začal shánět po dalších videokazetách. Dnes má doma sbírku dvou tisícovek „véháesek“ s filmy doplněnými rychlodabingem, dalších dvanáct tisíc kousků čítá sbírka originálních videokazet. Sbírá ale i filmy na DVD, blu-ray discích a dalších nosičích.
V rodinném domě, kde žije s manželkou a třemi dětmi, si vyčlenil jednu místnost jako pracovnu, v zahradním domku to prý pak vypadá jako ve videopůjčovně (ostatně šéfa videopůjčovny si zahrál ve snímku Kyselý dech režiséra Lukáše Bulavy). „Mám ale taky skvělou tchyni a tchána, měli u sebe v podkroví volno a bylo jim jasné, že když mi dovolí, abych si u nich složil další kazety, častěji uvidí vnoučata,“ se smíchem ve Vizitce popisuje další skrýš svých nekonečných filmových sbírek.
Haló, kdo je tady rychlodabér?
Svobodova láska k rychlodabingu, tedy „do it yourself“ metodě, kterou tuzemští nadšenci od sedmdesátých až do konce devadesátých let zpracovávaly filmové příběhy zahraniční provenience, nedávno dostala konkrétní obrysy v podobě povedeného dokumentu Králové videa. Spolu se zmíněným režisérem Bulavou ho chystal čtyři roky. Z plánovaného půlhodinového amatérského filmu se totiž brzy stal projekt profesionálních rozměrů.
„Když jsme v roce 2017 začali točit, zjistili jsme, že máme hodně materiálu. Tehdy se nám ozval slovenský střihač Peter Pavlík, že viděl náš trailer a že nám film zadarmo sestříhá.“ Světlé chvilky s nabídkami od cizích spřátelených lidí střídaly týdny stopování těch, kteří se za minulého režimu rychlodabingu věnovali. Petr Svoboda měl sice takzvaně nakoukáno a řadu hlasů identifikoval – jak například ve Vizitce prozradil, je velkým fanouškem hudebníka a rychlodabéra Ondřej Hejmy, jenž vládl jazykovou znalostí i skvělým frázováním.
Řadu tehdejších nadšenců ale bylo třeba dohledat. „Šlo to ztěžka, pátrali jsme po sociálních sítích, zkoušeli jsme dávat reklamy do médií, dělali jsme rozhovory. Dabérů i distributorů se nám nakonec podařilo sehnat docela dost, a tak jsme mohli zmapovat éru amatérského dabingu od sedmdesátých let až do roku 1998, kdy rychlodabing zemřel,“ říká Petr Svoboda. Voda se nad tímto žánrem pěkně stylově uzavřela po snímcích Titanic a Armageddon.
Ve filmu hovoří nejen zmíněný Ondřej Hejma, ale i hudebník a filmový a rychlodabingový nadšenec Roman Holý, režisér Zdeněk Troška, jenž rychlodabing používal ve svých snímcích, anebo tlumočnice Dana Hábová. Ta se na listinu rychlodabérů ovšem zapsala spíš omylem.
„Paní Hábová chodila tlumočit oficiálně. Když tlumočila Poslední pokušení Krista, někdo to nahrál a napasoval to na stočenou filmovou kopii, která se jako blesk začala šířit. Až po mnoha letech zjistila, že se tímto stala jednou z nejpopulárnějších rychlodabérek,“ líčí Svoboda.
Mimochodem, kdyby měl někdo doma na VHS první díl třídílného seriálu Nevěsta násilí, Peru Svobodovi by udělal radost. Do své sbírky ho marně shání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
