Ze světa zdraví B. M. Zamyšlení nad životem a tvorbou jednoho z našich nejvýraznějších hudebních skladatelů
Rodák z Poličky na česko-moravském pomezí. Z Československa odešel, když mu bylo 33, a domů se symbolicky vrátil až dlouho po své smrti.
Bohuslav Martinů, syn obuvníka a pověžného, jeden z našich nejvýraznějších hudebních skladatelů, komponoval hudbu s českými názvuky a ozvuky, která vznikala v USA a v západní Evropě, neboť do Čech kvůli politickým poměrům zpátky nemohl a nechtěl. V četných dopisech, které se dochovaly a z nichž čerpá i náš pořad, se o této rozporuplnosti hojně rozepisuje. Je to dilema, které nemá dobré řešení.
Po roce 1945 Bohuslava Martinů osloví brněnský skladatel a náš rozhlasový kolega Zdeněk Zouhar. Rozvine se čilá korespondence. Z ní vzejde jak slavné Otvírání studánek, tak (a to až po skladatelově smrti) Festival Bohuslava Martinů s československou premiérou Koncertu pro dva klavíry. Poslechneme si jej v unikátní nahrávce v podání klavírního dua Vlastimila a Věry Lejskových. Paní Věra bude ve studiu vše provázet komentářem. Z knihy „Milý příteli: Dopisy Bohuslava Martinů Zdeňku Zouharovi“, vydané roku 2021 Univerzitou Palackého v Olomouci (ISBN 978-80-244-5852-6), zacituje herec Petr Kubes. Mistrem zvuku je Tomáš Přidal. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Natočeno v olomouckém studiu Českého rozhlasu v roce 2024.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
