Zde píšu a nemohu jinak. Pásmo z exilové básnické tvorby Ivana Blatného

21. prosinec 2019

Největší audioportál na českém internetu

Ivan Blatný, 1941 | Foto: Vilém Reichmann
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Josef Červinka, Jiří Ornest a Hana Kofránková čtou z básní Ivana Blatného, jehož styl je příznačný svým osobitým smyslem pro humor, grotesku a parodii. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Ivan Blatný, český básník, člen Skupiny 42 a překladatel 20. století. Jako syn českého spisovatele Lva Blatného s výrazným citem pro jazyk český nastoupil na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně obor čeština – němčina, který bohužel kvůli uzavření škol nemohl dostudovat. To mu ovšem nebránilo věnovat se literární tvorbě. Přispíval do několika literárních časopisů. Po osvobození vstoupil do KSČ a jako člen oficiální delegace Syndikátu československých spisovatelů byl vyslán roku 1948 do Londýna, odkud se již nevrátil – dle jeho slov z důvodu potlačování svobody tvorby v Československu, kde byl následně zbaven veškerého majetku a občanských práv. Byl označen za zrádce a stal se tak zakázaným básníkem. To silně poznamenalo Blatného psychiku. Trpěl pocity neustálého pronásledování a od roku 1954 se léčil v psychiatrických ústavech. Ovšem jeho básnická tvorba nepřestala, stala se tak jeho jediným smyslem života, ke kterému se upínal.

Hana Kofránková

V jeho básních lze pak snadno cítit jakýsi teskný tón po domovské vlasti. Český rozhlas Vltava posluchačům nabízí, při příležitosti stého výročí autorova narození, průřez jeho básnickou tvorbou. Nahlédneme konkrétně do exilových sbírek básní Melancholické procházky, Stará bydliště a Pomocná škola Bixley, jejichž prostřednictvím se jednoduše přeneseme do Blatného nostalgických chvil s šálkem čaje a cigaretou, bez nichž si autor již nedovedl představit svůj život. Spolu s ním zavzpomínáme také na mnohé umělce, jimiž jsou například Halas, Seifert, Nezval, Orten, Kolář a další významné osobnosti, které se silně zapsaly do života Ivana Blatného.

Jiří Ornest

Styl tohoto básníka je příznačný svým osobitým smyslem pro humor, grotesku a parodii. Také ve svých básních uplatňuje princip surrealistického psaní a metodu koláže, jimiž dokáže barvitě zaznamenávat své myšlenky, prožitky a nápady. Ve svém díle zanechává řadu kulturně historických odkazů, citátů a parafrází a nebojí se také zabrousit k cizím jazykům, se kterými se koneckonců setkával dennodenně.

Účinkují: Josef Červinka, Jiří Ornest a Hana Kofránková

Připravila: Vlasta Skalická
Improvizace na violoncello: Vojtěch Havel
Režie: Hana Kofránková

Natočeno v roce 1992.

autor: Vlasta Skalická

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.