Zažil šlechtice, nacisty i světové státníky. Lichtenštejnský palác se otevře 17. listopadu
Chtěli byste vědět, co se skrývá za dveřmi budov, které využívá Úřad vlády České republiky k reprezentačním účelům? V neděli 17. listopadu budete mít možnost to zjistit. Během oslav 30. výročí sametové revoluce se na jeden den veřejnosti otevře Hrzánský palác na Hradčanech nebo Lichtenštejnský palác na Kampě. Ten v současné době využívá vláda k reprezentačním účelům a ubytovaná v něm byla třeba královna Alžběta II. s manželem.
Lichtenštějnský palác nechal na konci 17. století postavit František Helfried z Kaiserštejna. „Jako autora projektu vybral Giovanniho Battistu Alliprandiho. Architekta italského původu, který žil celý život v Čechách. Palác však nenavrhl v takové podobě, jak ho vidíme dnes, tehdy byl pouze dvoupodlažní, měl přízemí a první patro. Jeho zvláštností bylo, že v době svého vzniku měl malý tunel, který vedl od řeky dovnitř do paláce. Jestli se dalo vjet dovnitř, však záleželo na tom, jak vysoko zrovna sahala voda. Byl to jediný vodní palác v Praze. Tunel se bohužel nedochoval a dnes se již přesně neví, kde byl,“ popisuje Irena Saidlová, průvodkyně z Úřadu vlády České republiky.
Dalšími vlastníky paláce v průběhu let byl třeba rod Krakovských z Kolovrat a také rod Lichtenštejnů, jejichž jméno nese palác dodnes. „Majitelem podle kterého se palác jmenuje Lichtenštejnský, byl Jan Josef z Lichtenštejna, který také provedl několik úprav paláce. Nechal odstranit cibulové altány, které tvořily dominantu paláce, a nad vchod nechal umístit svůj rodový znak. Jeho originál dnes visí nad schodištěm a nad vchodem je již pouze kopie. Lichtenštejnové byli posledním šlechtickým rodem, který palác vlastnil,“ vysvětluje Irena Saidlová.
Lichtenštejnové prodali palác Františku a Marii Odkolkovým, majitelům sousedních Sovových mlýnů. Poté, co budovu prodala i tato rodina, patřila stavba do majetků Obce pražské, která zde zřídila kanceláře. Lze tedy říci, že úředním účelům palác slouží již přes 120 let. Během druhé světové války tu sídlilo krajské vedení NSDAP a v roce 1978 se palác dostal do majetku úřadu předsednictva vlády československé republiky. „Palác dostal znovu palácový vzhled, byly tu zřízeny jednací salonky vybavené starožitným nábytkem a v druhém patře byly zařízeny apartmány pro významné státní návštěvy. Byla tu třeba britská královna Alžběta II. s manželem,“ říká Irena Saidlová.
Během nedělní prohlídky doplněné odborným výkladem se návštěvník podívá právě do reprezentačních prostor paláce, kde běžně probíhají konference či různá jednání (např. do Salonku Kampa či Hnědého a Zlatého sálu) a také bude mít možnost zhlédnout v suterénním prostoru paláce výstavu protokolárních darů, které premiér Andrej Babiš obdržel během významných zahraničních cest.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Lichtenštejnský palác bude otevřen pro veřejnost pouze v neděli 17. listopadu od 9 do 17 hodin. Komentované prohlídky v organizovaných skupinách se budou konat každých 15 minut a potrvají přibližně 40 minut. Na prohlídku není třeba se objednávat předem. Poslední skupina návštěvníků bude moci vstoupit do budovy v 16. hodin.
Cesta: Vystoupíte na tramvajové zastávce Újezd a vydáte se pěšky podél řeky směrem ke Karlovu mostu, cesta trvá asi 6 minut.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
