Zápletka ukrytá v klavicembalu

Hra zastihuje Moliéra na vrcholu kariéry a uprostřed milostného románku. Hrdina však netuší, že Armanda, kterou si právě bere, je jeho dcerou. Tato pikanterie je hlavní zápletkou hry. Sledujeme Moliérův spor se svatou kabbalou o prosazení dramatu Tartuffe na jeviště, politickou rovinu dramatu. Zatímco nad podivným milostným trojúhelníkem mezi dramatikem, jeho dlouholetou družkou a jejich dcerou diváci udiveně kroutí hlavou, pochybuji, že machinace kolem uvedení Tartuffa dnes někoho šokují. Bulgakova toto téma zjevně zaujalo kvůli styčným autobiografickým prvkům. Sám měl s prosazením svých děl značné potíže.

Miroslav Táborský a Magdalena Zimová|foto: Divadlo v Dlouhé

Režisér Sergej Fedotov v souladu se svým typickým rukopisem zaplnil jeviště šerosvitnými zákoutími a zútulnil jej teplým světlem, které jakoby pochází od svíček. Na scéně se střídají dva světy: honosné královské komnaty s pozlaceným nábytkem, drahými látkami, velkými zrcadly a mohutnými zdobenými svícny. Ty obývá král a jeho pohádkově odění dvořané, jimž noblesu dodávají především zpomalená, krásná gesta a mluva s pečlivě intonovanou dikcí (především Martin Veliký jako král Ludvík). Přitažlivé je i herecké prostředí družiny v Palais Royal. I to tvoří svět sám pro sebe, řídící se vlastními zákonitostmi a vztahy. Zde vládne ředitel, hlavní dramatik a herec Moliére. I on má svého šaška (užvaněného sluhu Boutona - Martin Matejka), své rozmary, své milenky a svůj trůn.

Vlastimil Zavřel a Miroslav Táborský|foto: Divadlo v Dlouhé

Miroslav Táborský v titulní roli zachycuje proměnu umělce nabitého energií z tvorby i naplnění citového života v trosku, zmučenou fyzickou nemocí i psychickými krachy a posléze i přeludy. Nechá se lehce vyvést z míry záchvatem žárlivosti a vzteku a vzápětí překypuje vstřícnými gesty. Jeho dlouholetou souputnici Madeleinu Béjartovou hraje Ilona Svobodová nepříliš přesvědčivě, a to především ve vypjaté scéně, kdy se dozvídá, že si Moliére vezme Armandu. V roli mladé Béjartové se střídají Klára Sedláčková-Oltová a Magdalena Zimová. Zimová je sice mladicky šťastná, přesto jí nadcházející mateřství dodává kapku rozvážnosti, a tak se jí daří vyhnout se poloze prvoplánové naivky. V inscenaci vystupuje také Fedotovův herec Filip Čapka jako herec Zacharias Moirron, muž dětinský a zbabělý, svůdník a vášnivý milovník divadla. Rozhodnutí krále, že dál nesmí hrát, znamená pro Moirrona téměř rozsudek smrti. Moirron, který na jeviště překvapivě doslova vyskočí z hudebního nástroje, se stane klíčovou postavou v rozmotávání pikantní zápletky kolem Moliéra.

Filip Čapka a Klára Sedláčková-Oltová|foto: Divadlo v Dlouhé

V roli krále dostal hereckou příležitost Martin Veliký (alternující s Tomášem Turkem), který vtiskl postavě noblesu, nadřazený nezájem a jakousi obrannou státnickou slupku, díky níž jeho král zůstává nevyzpytatelný. Nikdo se nemůže být jistý, jak se "ztělesnění Francie" právě zachová. Kdo si k němu přijde pro odměnu, může skončit ve vězení. Většina postav (snad až na zlodušského kardinála Jiřího Wohanky) se vyhýbá jasnému černobílému schématu, což lze pěkně demonstrovat právě na postavě krále Ludvíka Velikého. Avšak ani kající se Madeleina Béjártová není zcela bez viny, laškující Armanda koneckonců taktéž a samotná titulní postava probleskuje různobarevnými valéry.

Ilona Svobodová a Jiří Wohanka|foto: Divadlo v Dlouhé

Inscenace Moliére sice není objevem sezóny, ale zcela jistě patří k těm, na které je radost se dívat. Však také mág divadelní atmosféry Sergej Fedotov diváka vtáhne a do poslední chvilky nepustí.