Zápas s nebem. Jan Matzal Troska, fantasta z Valašských Klobouků, a jeho vesmírná dobrodružství

Rozsáhlou sci-fi trilogii Zápas s nebem psal J. M. Troska v době druhé světové války. Zatímco zemi svírala pravidla okupantů, jeho nespoutaná fantazie se rozletěla ke hvězdám. Dobová literární kritika dílo zatracovala, čtenáři je milovali. Jak po letech zapůsobí na vás? Fragment z vesmírného dobrodružství trojice mladých vědců uvádíme v premiéře ve vltavském Pokračování za pět minut. O setkání se Žlutým přízrakem poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: David Viktora
Připravila: Eva Lenartová
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 5. 8. 2020
Natočeno: v ostravském studiu Českého rozhlasu v roce 2020

J. M. Troska se narodil v roce 1881 ve Valašských Kloboukách jako Jan Matzal. Přízvisko Troska si přidal ke svému jménu v reakci na Ménierovu chorobu, která jej přinutila jít na odpočinek dříve, než by býval chtěl. A nakonec dosáhl také úřední změny jména. Vystudoval obchodní školu a pracoval jak účetní ve Škodových závodech v Plzni. Postupně vystřídal místa v mnoha strojírnách a slévárnách a vypracoval se až na ředitele strojíren v Bělehradě. Ostatně znalost strojírenství zúročil i při psaní svých knih. Podstatná část jeho díla, tedy trilogie Kapitán Nemo a trilogie Zápas s nebem, vznikla během druhé světové války. Podruhé romány vyšly v roce 1970, potřetí počátkem 90. let. Obě reedice se ke čtenářům dostaly péčí ostravského nakladatelství Profil, ta poslední s působivými ilustracemi Teodora Rotrekla. 

Vesmírné dobrodružství. Kdo z nás v dětství o něčem podobném nesnil?

Zápas s nebem přivádí na scénu trojici mladých vědců: Arne Farina, Pavla Horáka a Petra Bradu. Arne je přirozeným vůdcem, který si vždycky ví rady. Navíc má v kapse paprsky smrti, pomocí kterých vyřeší i tu nejzapeklitější potíž. Pavel je rozvážný a moudrý lékař, jehož zákroků je naštěstí třeba jen minimálně. A bručoun Petr je strojař. Všichni tři dohromady tvoří jakousi vesmírnou „rychlošípáckou“ partu, která ve svém Aeronautilu s jiskřící rozsochou brázdí vesmír. Navštěvují nejroztodivnější planety, planetky a asteroidy a setkávají se s neuvěřitelnými živočichy i humanoidy. Někteří jsou hodní, jiní zlí. Někteří jim chtějí ublížit, jiní pomoct a další pomoc sami potřebují.

Vědecká nevěrohodnost nevadí

Je neuvěřitelné, do jakých roztodivných světů J. M. Troska své hrdiny posílá, kolik toho byl schopen vymyslet, s jakou pečlivostí a zápalem, který se snadno přenese na čtenáře, popisuje neuvěřitelné stroje a ještě neuvěřitelnější mimozemšťany, kterých je, zdá se, plný vesmír. Pravda, během Troskova holdu elektřině stály zákony fyziky občas v koutě, ale to bylo zjevné spíš v minulém století než v současnosti, kdy dobře víme, že ani fyzikální zákony nejsou neporazitelné. Troska byl zjevně ovlivněn Karlem Čapkem nebo Herbertem G. Wellsem a především Julesem Vernem. Ale je také veskrze originální – Smrtonoš se dokáže naklonovat, piráti ze Žlutého přízraku používají telepatii a dojde i na koncept meziplanetárního svazu.

Po spisovateli byl pojmenován asteroid hlavního pásu 17776 Troska.

Literární kritika díla J. M. Trosky zatracovala, zatímco čtenáři je milovali. Důkazem toho, že jich nebylo a není málo, je například skutečnost, že po spisovateli byl pojmenován asteroid hlavního pásu 17776 Troska, objevený v roce 1998 na Ondřejovské hvězdárně, a že cena, kterou od roku 2005 uděluje český fandom autorům, výtvarníkům a editorům webových sci-fi stránek, se jmenuje Aeronautilus.

Psáno pro Týdeník rozhlas.

autor: ele
Spustit audio