Zajímavosti ze světa vědy

Namlouvání vyžaduje složitou výměnu různých signálů a reakcí na ně - a to i u hmyzu. Mnohdy jde o reakce poněkud překvapivé. Ukázali to podle odborného britského časopisu Proceedings of the Royal Society - Biological Sciences biologové Michael Ritchie a Elina Immonen z Univerzity sv. Ondřeje v Británii při výzkumu samiček mušky octomilky obecné - Drosophila melanogaster. To je oblíbený modelový organismus, protože činnost jejích genů je už podrobně zmapovaná. Jak konstatovala na svých internetových stránkách britská BCC, uvedení badatelé chtěli podrobněji poznat základní biologické mechanismy, které vedou živočichy k tomu, že se chtějí rozmnožovat. Přehrávali proto octomilkám zvuky, které vydává křídly sameček hledající partnerku, a zkoumali, jak na ně samičky reagují - a to právě na úrovni genů, což je podle nich zatím málo prozkoumaná oblast. Ukázalo se, že když muška octomilka zaslechla milostnou píseň potenciálního partnera, aktivovaly se jí, jak se čekalo, například geny na tykadlech, kterými přijímá zvuky, ovšem překvapivě také geny imunitního systému - octomilka se tak zjevně připravovala k boji s možnými choroboplodnými zárodky, které by na ni mohl sameček přenést.

Placenta poskytuje vyvíjejícímu se plodu kyslík a výživu - ale nemusí být jen jejich pasivním dodavatelem, může také přímo chránit mozek před poškozením v případě, že matka trpí nedostatkem: Alespoň u myší to tak funguje, jak podle vědeckého týdeníku Nature konstatovali britští badatelé z Cambrigdeské univerzity. Zkoumali vývoj plodu a fungování placenty asi v polovině březosti myší, v době, která je klíčová pro vývoj části mozku zvané hypothalamus. Ten řídí v organismu řadu důležitých funkcí. Sledovaným myším matkám vědci odepřeli na 24 hodin potravu a zjišťovali, zda a jak se to odrazí na činnosti genů v placentě i u plodu. Skutečně došlo ke změně: mimo jiné se více aktivovaly ty geny v placentě, které jsou spojené s tzv. autofagií, což je proces, kterým buňky ničí součásti sebe samých - například se zbavují svých poškozených součástí. Autoři příslušné studie uveřejněné v americkém odborném periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences mají za to, že placenta tímto způsobem rozkládá svou vlastní tkáň a recykluje bílkoviny uvnitř svých buněk, aby vyvíjejícímu se hypothalamu zajistila nepřetržitý dostatek živin. V hypothalamu samém zároveň došlo ke zvýšené expresi genů spojených s vývojem nervových buněk.

28. října se však NASA chystá vypustit nový typ družice pro pozorování Země - první, jejímž cílem bude provádět řadu měření, která pomohou jak v krátkodobém měřítku lépe předpovídat počasí, tak z dlouhodobého pohledu lépe porozumět změnám klimatu, monitorovat je a předpovídat. Má za úkol získávat nejrůznější data důležitá pro pochopení dynamiky změny klimatu - od stavu ozónové vrstvy, přes teploty atmosféry až po zalednění. Družice označovaná zkratkou NPP bude též mapovat globální vegetaci a sledovat změny v produktivitě rostlin s cílem lépe poznat globální koloběh uhlíku. Současně bude sledovat i energetickou bilanci Země - tedy provádět měření, z nich se určí, kolik energie vstupuje do zemské atmosféry a kolik z ní naopak uniká pryč. Podle Jima Gleesona, který na projektu NPP pracuje v Goddardově středisku vesmírných letů NASA, bude družice pozorovat širokou škálu vzájemně propojených procesů, které vědcům poskytnou širší obraz o tom, jak se naše planeta mění. To přispěje ke zlepšení počítačových modelů předpovídajících budoucí podmínky v životním prostředí. Lepší předpovědi umožní přijímat lepší rozhodnutí - od těch jednoduchých, jestli si máme dnes vzít do práce deštník, až po ty složité, reagující na změnu klimatu. NPP také vyzkouší klíčové technologie pro své následovníky. Podle internetových stránek NASA představuje první krok k vybudování satelitních systémů příští generace.