Zájem o značky na přání postupně klesá
Od ledna roku 2016 se na autech a motorkách objevují registrační značky na přání. Zájemci si mohli zaregistrovat značky jako třeba BELMONDO, FANTOMAS, nebo různé číselné řady. Značka může být totiž tvořena čísly, nebo kombinací čísel a velkých písmen. Nesmí ale obsahovat písmena G, CH, O, Q a W, kvůli zaměnitelnosti a povolené nejsou ani vulgarismy, nebo slova podněcující k rasismu.
Značek na přání už bylo podle Ministerstva dopravy registrováno přes 8 tisíc. Zájem o ně ale zvolna klesá, říká mluvčí rezortu Zdeněk Neusar: „Největší zájem o značky na přání byl rozhodně na začátku. V lednu 2016 to bylo 2500 žádostí. Za celý rok 2017 bylo vydáno 3500 značek na přání. Jinak pro srovnání, loni to bylo asi 4800, takže ten počet byl letos o trochu nižší.“
O značky na přání mají zájem i firmy a organizace. Třeba Cheb nechal takto označit všechna auta městského úřadu, dodává jeho mluvčí Simona Liptáková: „Ne všechny automobily jsou označeny logy nebo obrázkem města a pro úředníky je tam i číslo, které odpovídá odborům a používání těchto služebních vozidel.“
Zájemci o značku na přání zaplatí za obě tabulky na osobní auto 10 tisíc korun. Je ale zapsána na konkrétního majitele a ten ji proto nemůže prodat, jak tomu je třeba ve Velké Británii. Tam se některé značky prodávají dokonce za několik milionů korun.
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Karel Poláček: Denní host, Nocturno. Dvě nestárnoucí humoristické povídky z noční Prahy 20. století
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.