Žádný originál. Mnoho variant. Šumperáky prozrazují, kdo jsou jejich majitelé
Fotograf Tomáš Pospěch a historička architektury Martina Mertová uzavírají své zkoumání rodinného domu typu V neboli šumperáku autorskou fotografickou knihou Šumperák – ztráta plánu. Pokřtí ji 23. ledna v centru architektury CAMP.
Šumperáky vznikaly svépomocí na základě projektu vyučeného zedníka a projektanta Josefa Vaňka. První dům s typickým průběžným balkonem byl postaven v roce 1966 ve vesnici u Šumperka. V polovině 70. let se pak stavěl nejvíce. Fotograf, kurátor, historik umění a vydavatel odborných a designových publikaci Tomáš Pospěch jich zachytil ve fotografiích více než 600.
Všímám si češství. Zajímá mě, co je pro nás typické.
Tomáš Pospěch
„Chtěl jsem jako fotograf pracovat s repetitivní strukturou, s něčím, co neexistuje v žádném originále, ale v mnoha variantách,” doplňuje Pospěch s tím, že ho zajímá to, co je na šumperácích typicky české. „Upomínají nás na dobu, kdy jste si nemohli objednat architekta, najmout firmu, obtížně jste sháněli materiál a stavěli svépomocí,” připomíná v rozhovoru pro vltavské ArtCafé.
Pospěch ke spolupráci přizval historičku architektury Martinu Mertovou. V roce 2015 pak společně vydali publikaci Šumperák, která ho sleduje z pohledu projektanta a stavebníků a vytváří teoretický kontext. Mertová se v knize opírá zejména o metodologii amerického teoretika umění George Kublera (v překladu prof. Rostislava Šváchy). V aktuální publikaci Šumperák – ztráta plánu mají zásadní místo fotografie a Pospěch zde čerpá z širokého archivu, který tvořil několik let, aby přiblížil existující podoby stavby.
Když jsem byl malý, říkali jsme tomu domu rádio. Kamarádi z Čech mu říkali televizor.
Tomáš Pospěch
Šumperák byl ztělesněním modernosti. Odkazoval k bruselskému stylu a Čechoslovákům učaroval. Martina Mertová upřesňuje, že existují dokonce i ulice nebo malá městská centra vytvořená ze šumperáků. Nejvíce jich je pak na samotném Šumpersku. Úspěch tohoto projektu shrnuje teoretička jako souhru několika faktoru – ostatní typové projekty byly nemoderní, šumperák šlo navíc postavit rychle a levně. A Vaněk se projektem trefil do období, kdy se mladé rodiny chtěly více osamostatnit.
O proměnách typické české stavby a o knize Šumperák – ztráta plánu si poslechněte celé ArtCafé. Hudební blok o cellistce a skladatelce Hildur Guðnadóttir připravil Pavel Klusák.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
