Žádný originál. Mnoho variant. Šumperáky prozrazují, kdo jsou jejich majitelé
Fotograf Tomáš Pospěch a historička architektury Martina Mertová uzavírají své zkoumání rodinného domu typu V neboli šumperáku autorskou fotografickou knihou Šumperák – ztráta plánu. Pokřtí ji 23. ledna v centru architektury CAMP.
Šumperáky vznikaly svépomocí na základě projektu vyučeného zedníka a projektanta Josefa Vaňka. První dům s typickým průběžným balkonem byl postaven v roce 1966 ve vesnici u Šumperka. V polovině 70. let se pak stavěl nejvíce. Fotograf, kurátor, historik umění a vydavatel odborných a designových publikaci Tomáš Pospěch jich zachytil ve fotografiích více než 600.
Všímám si češství. Zajímá mě, co je pro nás typické.
Tomáš Pospěch
„Chtěl jsem jako fotograf pracovat s repetitivní strukturou, s něčím, co neexistuje v žádném originále, ale v mnoha variantách,” doplňuje Pospěch s tím, že ho zajímá to, co je na šumperácích typicky české. „Upomínají nás na dobu, kdy jste si nemohli objednat architekta, najmout firmu, obtížně jste sháněli materiál a stavěli svépomocí,” připomíná v rozhovoru pro vltavské ArtCafé.
Pospěch ke spolupráci přizval historičku architektury Martinu Mertovou. V roce 2015 pak společně vydali publikaci Šumperák, která ho sleduje z pohledu projektanta a stavebníků a vytváří teoretický kontext. Mertová se v knize opírá zejména o metodologii amerického teoretika umění George Kublera (v překladu prof. Rostislava Šváchy). V aktuální publikaci Šumperák – ztráta plánu mají zásadní místo fotografie a Pospěch zde čerpá z širokého archivu, který tvořil několik let, aby přiblížil existující podoby stavby.
Když jsem byl malý, říkali jsme tomu domu rádio. Kamarádi z Čech mu říkali televizor.
Tomáš Pospěch
Šumperák byl ztělesněním modernosti. Odkazoval k bruselskému stylu a Čechoslovákům učaroval. Martina Mertová upřesňuje, že existují dokonce i ulice nebo malá městská centra vytvořená ze šumperáků. Nejvíce jich je pak na samotném Šumpersku. Úspěch tohoto projektu shrnuje teoretička jako souhru několika faktoru – ostatní typové projekty byly nemoderní, šumperák šlo navíc postavit rychle a levně. A Vaněk se projektem trefil do období, kdy se mladé rodiny chtěly více osamostatnit.
O proměnách typické české stavby a o knize Šumperák – ztráta plánu si poslechněte celé ArtCafé. Hudební blok o cellistce a skladatelce Hildur Guðnadóttir připravil Pavel Klusák.
Související
-
Pospěch, Vondrouš, Dita Pepe… Institut tvůrčí fotografie...
Přehlídkou části mladé české, slovenské a polské fotografie a jejích současných trendů se stala retrospektivní výstava toho nejlepšího, co přinesly klauzurní, bakal...
-
Všechny vzbudily rozruch. Vychází kniha o imaginativních stavbách Jana Šépky
Vila Hermína, dům v sadu nebo návrh budovy olomouckého Středoevropského fóra. Téměř každá stavba architekta Jana Šépky vyvolává kontroverze, nebo alespoň zvědavý rozruch.
-
Vyšla kniha o modernistické architektuře Ukrajiny. Mladí architekti tak chtějí zahájit diskusi
Autoři fotografické knihy, věnované opomíjenému dědictví poválečné architektury na Ukrajině, chtějí ukázat, že i v sovětském období vznikaly hodnotné stavby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
