Žádný originál. Mnoho variant. Šumperáky prozrazují, kdo jsou jejich majitelé
Fotograf Tomáš Pospěch a historička architektury Martina Mertová uzavírají své zkoumání rodinného domu typu V neboli šumperáku autorskou fotografickou knihou Šumperák – ztráta plánu. Pokřtí ji 23. ledna v centru architektury CAMP.
Šumperáky vznikaly svépomocí na základě projektu vyučeného zedníka a projektanta Josefa Vaňka. První dům s typickým průběžným balkonem byl postaven v roce 1966 ve vesnici u Šumperka. V polovině 70. let se pak stavěl nejvíce. Fotograf, kurátor, historik umění a vydavatel odborných a designových publikaci Tomáš Pospěch jich zachytil ve fotografiích více než 600.
Všímám si češství. Zajímá mě, co je pro nás typické.
Tomáš Pospěch
„Chtěl jsem jako fotograf pracovat s repetitivní strukturou, s něčím, co neexistuje v žádném originále, ale v mnoha variantách,” doplňuje Pospěch s tím, že ho zajímá to, co je na šumperácích typicky české. „Upomínají nás na dobu, kdy jste si nemohli objednat architekta, najmout firmu, obtížně jste sháněli materiál a stavěli svépomocí,” připomíná v rozhovoru pro vltavské ArtCafé.
Pospěch ke spolupráci přizval historičku architektury Martinu Mertovou. V roce 2015 pak společně vydali publikaci Šumperák, která ho sleduje z pohledu projektanta a stavebníků a vytváří teoretický kontext. Mertová se v knize opírá zejména o metodologii amerického teoretika umění George Kublera (v překladu prof. Rostislava Šváchy). V aktuální publikaci Šumperák – ztráta plánu mají zásadní místo fotografie a Pospěch zde čerpá z širokého archivu, který tvořil několik let, aby přiblížil existující podoby stavby.
Když jsem byl malý, říkali jsme tomu domu rádio. Kamarádi z Čech mu říkali televizor.
Tomáš Pospěch
Šumperák byl ztělesněním modernosti. Odkazoval k bruselskému stylu a Čechoslovákům učaroval. Martina Mertová upřesňuje, že existují dokonce i ulice nebo malá městská centra vytvořená ze šumperáků. Nejvíce jich je pak na samotném Šumpersku. Úspěch tohoto projektu shrnuje teoretička jako souhru několika faktoru – ostatní typové projekty byly nemoderní, šumperák šlo navíc postavit rychle a levně. A Vaněk se projektem trefil do období, kdy se mladé rodiny chtěly více osamostatnit.
O proměnách typické české stavby a o knize Šumperák – ztráta plánu si poslechněte celé ArtCafé. Hudební blok o cellistce a skladatelce Hildur Guðnadóttir připravil Pavel Klusák.
Související
-
Pospěch, Vondrouš, Dita Pepe… Institut tvůrčí fotografie...
Přehlídkou části mladé české, slovenské a polské fotografie a jejích současných trendů se stala retrospektivní výstava toho nejlepšího, co přinesly klauzurní, bakal...
-
Všechny vzbudily rozruch. Vychází kniha o imaginativních stavbách Jana Šépky
Vila Hermína, dům v sadu nebo návrh budovy olomouckého Středoevropského fóra. Téměř každá stavba architekta Jana Šépky vyvolává kontroverze, nebo alespoň zvědavý rozruch.
-
Vyšla kniha o modernistické architektuře Ukrajiny. Mladí architekti tak chtějí zahájit diskusi
Autoři fotografické knihy, věnované opomíjenému dědictví poválečné architektury na Ukrajině, chtějí ukázat, že i v sovětském období vznikaly hodnotné stavby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
