Za Jitkou Šuranskou: Moje duše věděla, že se chce věnovat klasice i folklóru

Jitka Šuranská
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jitka Šuranská

Ve věku 41 zemřela houslistka, zpěvačka a držitelka cen Anděl Jitka Šuranská. Připomeňte si tuto výjimečnou hudebnici, která se věnovala zejména interpretaci a úpravám moravských lidových písní. Hostem Vizitky byla v březnu tohoto roku.

Jitka Šuranská se narodila v Kudlovicích u Uherského Hradiště. Přestože podle svých slov nepocházela z rodiny, která by každý týden jezdila na filharmonii, vystudovala housle na konzervatoři. 

„Tento žánr byl pro mě poměrně vzdálený a až na konzervatoři jsem se postupně zamilovala i do něj. Jako by moje duše věděla, že ho chci dělat,“ řekla ve Vizitce. 

Po celou dobu studií hrála s Cimbálovkou Stanislava Gabriela. „Hodně mi pomohl začít se orientovat tomto stylu, udělal ze mě tercášku, která hraje, poslouchá a improvizuje.“ 

Jejím nejdůležitějším učitelem však byl profesor Zdeněk Gola z ostravského Institutu pro umělecká studia. „Byl velice přísný, zároveň vlídný a obrovsky podporující. Úžasné na něm bylo, že i když věděl, že před sebou nemá talent zeměkoule, nevzdal to se mnou,“ dodala hudebnice, která získala tři hudební ceny Anděl, z toho dvě v kategorii world music. 

Ta první přišla v roce 2005 za album Písňobraní společně s Jiřím Plockem, druhá o osm let později za sólovou nahrávku Nězachoď slunečko. Deska Beránci a vlci, na níž Šuranská spolupracovala s mnoha dalšímu umělci, pak v roce 2017 uspěla ve folkové kategorii. 

Dokonalá znalost podmínkou. Portrét k devadesátinám světově proslulého česko-švédského houslového pedagoga Zdeňka Goly

Gratulacni koncert. Profesor Zdeněk Gola a jeho žáci

Se Zdeňkem Golou, jeho žáky Jiřím Vodičkou, Martinou Bačovou, Zdenkou Hališkovou a autorem nové knihy o pedagogickém mistrovství jubilanta Petrem Macečkem hovoří Renáta Spisarová. Připravila Ostrava.

„Pracovat s tradiční hudbou znamená chodit po tenkém ledě. Spousta lidí vás odsoudí – buďto že neumíte sami napsat písničku, anebo že si to vůbec nemůžete dovolit. Že jde o špinění národní tradice. Já si ale myslím, že aby tradiční písně zůstaly živé, je třeba s nimi pracovat, protože nic nezůstává neměnné. My muzikanti se měníme, jsme nová generace, přesto ty písně ctíme,“ svěřila se ve svém posledním rozhovoru na Vltavě.