Z Ruska - 22. srpna

Ne nedávném MFF v Locarnu zaujal německý film Čtyři májové dny s výraznou účastí ruských herců. Děj snímku německého režiséra Joachima von Borrise (pochází z dynastie mnichovských baronů) se odehrává na sklonku druhé světové války. Četa kapitána Kalmykova obsadí pobřežní sirotčinec, aby zabránila německé armádě uprchnout po moři do bezpečí. Ani jedna strana se nežene do boje - konec války je v dohlednu. Němci by se rádi vzdali, ale Angličanům. Film vychází ze skutečné události, jak ji zažil třináctiletý synovec ředitelky sirotčince, který ruské vojáky nesnáší také proto, že usilují o dívku, kterou sám tajně miluje. Ta má naštěstí dalšího tajného obdivovatele - je to velmi kladný gentleman kapitán Kalmykov, který má za sebou několikanásobný pobyt v trestních oddílech (nemůže si totiž pomoci a říká zásadně pravdu). Po drsných střetech s ničemy a s rizikem smrti v prvních liniích fronty však jeho šlechetnost neutrpěla - i dnes je ochoten se bez váhání porvat s vyšší šarží, pokud si její nositel dělá chutě na půvabné německé děvčátko. A tak dále.

Ruští herci Guskov, Dobrynin a Ivan Švedov (ten žije trvale v ČR) marně zápasili se schématickým scénářem ve snaze oživit postavy sovětských vojáků a předělat dialogy nadouvající se tzv. humanistickým patosem. Zato publiku, které v Locarnu vyprodalo největší letní kino světa pro osm tisíc diváků, se film moc líbil - nejvíc prý přesvědčivé výkony ruských herců, kteří díky tomu doufají v zesílený zájem západních filmových produkcí. Ruský herec a režisér Nikolaj Burljajev je slavný už hodně dlouho. Poprvé stál před kamerou v roce 1959 jako třináctiletý - Andrej Končalovskij mu svěřil hlavní roli ve středometrážním snímku Chlapec a holub. Andrej Tarkovskij si vybral nadaného chlapce v roce 1962 do titulní role filmu Ivanovo dětství; o sedm let později zahrál skvěle výraznou roli zvonaře v dalším slavném filmu téhož režiséra - v Andreji Rublevovi. U nás jsme ho poznali v roce 1971: Alexej Batalov tehdy natáčel pro studio Lenfilm v Mariánských lázních Hráče (podle Dostojevského) a Nikolaje Burljajeva obsadil do titulní role.

Letos 3. srpna oslavil Burljajev 65. narozeniny. Při té příležitosti poskytl ruskému tisku rozhovor, z kterého vybírám: "Lidé se diví, když trvám na tom, že vodka je jed. První člověk, který mi nalil alkohol, byl Vladimir Vysockij - bylo to při zkouškách na film Ivanovo dětství, tehdy ještě Vysockého nikdo neznal. Cestou ze studia v kavárně parku Ermitáž koupil láhev šampaňského. Bylo mi 14, Voloďa byl o osm let starší. Bývaly doby, kdy jsem pil vodku denně. Ale v šestatřiceti jsem přestal jak pít, tak kouřit," říká Nikolaj Burljajev. otec pěti dětí (od tří matek), a dodává, že i když už dal filmové kameře sbohem, je i dnes ochoten spolupracovat se třemi režiséry. Jsou to Nikita Michalkov, Alexandr Sokurov a Petr Todorovskij.