William Shakespeare: Troilus a Kressida
Méně známý Shakespearův příběh lásky a cti odehrávající se na pozadí bojů trojské války. On-line k poslechu do pátku 29. září 2017.
Troilus a Kressida patří v rámci díla nejslavnějšího dramatika k méně známým a obtížně zařaditelným titulům. Hru váže mytologický kontext, prvky tragédie se střídají s ironií a drsným humorem.
Možná právě proto však může být i dnes překvapivě živým obrazem světa – surového, komplikovaného, dramatického i komického zároveň.
Osoby a obsazení: Priam, král trójský (Karel Pavlík), Hektor (Otakar Brousek), Troilus (Bořivoj Navrátil), Paris (Petr Herrmann), Aeneas, trójský šlechtic (Miroslav Doležal), Kalchas, trójský kněz (Antonín Zíb), Pandar, strýc Kressidin (František Filipovský), Agamemnón, nejvyšší vůdce řeckých vojsk (Vladimír Leraus), Menelaus, jeho bratr (Soběslav Sejk), Achilles (František Krahulík), Ajax (František Hanus), Ulixes, řecký vůdce (Vladimír Šmeral), Dioméd (Jaromír Spal), Patroklus (Karel Houska), Thersites, řecký šprýmař (Jaroslav Štercl), Helena, žena Menelaova (Irena Kačírková), Kasandra, dcera Priamova (Julie Charvátová), Kressida, dcera Kalchasova (Viola Zinková), Andromaché, žena Hektorova (Karolina Slunéčková), Sluha Kressidin (Vladimír Čech) a Sluha Parisův (Karel Fořt)
Přeložil a pro rozhlas upravil: Jaroslav Kraus
Hudbu složil: Bohumil Čipera
Dramaturg: Dalibor Chalupa
Režie: Miloslav Jareš
Natočeno v roce 1966.
Nejposlouchanější
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.