Vzpomínky varhanice prof. Aleny Štěpánkové–Veselé
Zemřela varhanice Alena Štěpánková Veselá, bylo jí 101 let. Patřila k nejuznávanějším osobnostem brněnského kulturního života, zastávala například funkci rektorky Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (JAMU).
Česká varhanice profesorka Alena Štěpánková-Veselá se zasloužila nejen o získání nových prostorů pro brněnskou vysokou uměleckou školu, ale za jejího působení vznikla také (vedle hudební) druhá fakulta – divadelní. Poznala nejslavnější chrámové varhany v celé Evropě, koncertovala v největších sálech velkých měst světa a nahrála téměř kompletní dílo J. S. Bacha. Téměř půl století, od roku 1952 vyučovala na Janáčkově akademii múzických umění, kde byla také od roku 1990 sedm let rektorkou.
Veselá úspěšně koncertovala v mnoha evropských zemích, v prestižních sálech v Británii i Spojených státech. Samostatné recitály měla třeba v Royal Festival Hall v Londýně a v King’s College v Cambridgi. „Varhany jsou pokaždé jiné. A v tom je to krásné dobrodružství. Člověk neví, k čemu přijde. Musí hledat tu duši, co z toho vytáhne,“ řekla novinářům, když slavila stovku.
Až do vysokého věku se věnovala svým koníčkům – horolezectví a sjezdovému lyžování. Pomohla oživit činnost brněnského Spolku přátel hudby při Filharmonii Brno, byla předsedkyní Spolku pro výstavbu brněnské koncertní síně a podílela se na organizaci Mezinárodního hudebního festivalu Brno. Významně se zasloužila o dokončení rekonstrukce Besedního domu v Brně.
Nejposlouchanější
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Filip Topol: Mně 13. Raná autobiografická próza frontmana Psích vojáků
-
Žiletky ve vlasech: Divoký poeta Filip Topol v Sedmém nebi Moniky Načevy
-
Josef Topol: Hodina lásky. Hra o ničivé síle času s Janem Třískou v hlavní roli
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.