Výzkum stavby čínských pyramid
Podle čeho vybírali naši dávní předkové místo pro své pozoruhodné stavby, jako jsou třeba pyramidy, a čím se přitom mohli řídit?
Pyramidy a další stavby, které vytvořily dávné civilizace, byly mnohdy pozoruhodně přesně orientované podle astronomických objektů na obloze. Orientaci mnoha jiných však nelze takto vysvětlit. Jiné však mohly být podle vědeckých hypotéz orientovány podle směru k aktuálnímu magnetickému pólu Země, tedy s použitím kompasu.
Profesor Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd s kolegy prováděl vlastní podrobná měření na řadě archeologických lokalit v Mexiku, Guatemale, Hondurasu a Peru, ale zkoumal také orientaci pyramid v Číně. Jsou z udusané hlíny a jsou to vnější přikrývky hrobů císařů.
Čeští vědci jejich orientaci zkoumali nejprve ze satelitních snímků, profesor Klokočník však loni při své návštěvě Číny prováděl vlastní měření, aby ověřil, zda pyramidy mohly být opravdu orientovány pomocí kompasu. K tomu je také důležité najít vztah – korelaci – mezi orientací těchto pyramid a jejich stářím, které je známo poměrně přesně.
Nejposlouchanější
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
