Vyučoval pomocí zážitků a předběhl dobu. Igor Zhoř formoval umělce i pedagogiku, teď má v Brně výstavu

Krabička od sirek jako malá kalkulačka, notová osnova dvaapadesáti koncertů anebo jako návod na šťastný život. Barevná pyramida starých dobrých safety matches, sestavená z darů spřátelených umělců a vystavená vlevo od vchodu do Galerie Jaroslava Krále v brněnském Domě umění, je nejen pohledný artefakt, ale také ilustrace vztahů, které Igor Zhoř udržoval.

Pozdrav Igoru Zhořovi 9. 4. 2025 – 18. 5. 2025 Dům umění, Galerie Jaroslava Krále | vernisáž|foto:Tatiana Drgonec Dižová, Dům umění města Brna

„Sbírání krabiček od sirek a umění inspirované ohněm byla Zhořova záliba. Na výstavě Pozdrav Igoru Zhořovi krabičky odkazují ke Zhořovým letošním stým narozeninám. Dopisy, vzkazy i tyto krabičky od sirek byla cesta, jak umělecká komunita udržovala kontakt,“ vysvětluje kurátorka Marika Svobodová.

Pozdrav Igoru Zhořovi 9. 4. 2025 – 18. 5. 2025 Dům umění, Galerie Jaroslava Krále | Marika Svobodová na vernisáži, performance Přilož ruku k dílu|foto:Tatiana Drgonec Dižová, Dům umění města Brna

V domácím archivu Igora Zhoře bádala několik let a příprava výstavy ji postavila před otázku, jak publiku přitažlivým způsobem představit člověka, jehož síla byla ve vizuálně nevděčné činnosti – tedy v práci teoretické, kritické a pedagogické. Vsadila proto na interakci s tvorbou jeho přátel, v Domě umění jsou tak k vidění například práce Dalibora Chatrného, Leonida Ochrymčuka, Jana Steklíka, Jana Wojnara, Jiřího Sopka nebo Václava Boštíka.

Haló, tady Škola výtvarného myšlení

Zhoře zastupují nejen jeho teoretické texty, ale také dopisy, originální novoročenky, vzkazy a fotografie, které na jedné ze stěn odkazují k jeho bohaté mezinárodní pedagogické práci. Když v 70. a 80. letech nesměl kvůli svému politickému přesvědčení připravovat výstavy a publikovat odborné texty, pustil se coby absolvent výtvarné pedagogiky do prohlubování a pilování metod výuky neprofesionálních umělců. Jeho koncept Školy výtvarného myšlení, jak vysvětluje Marika Svobodová, stál na koncentrovaném zážitku.

Igor Zhoř, Gottwaldov, Můj kraj 73 | z výstavy Pozdrav Igoru Zhořovi, Dům umění města Brna|foto:Dům umění města Brna

„Uvědomil si, že jako pedagog nemůže postupovat klasickým způsobem a vést amatéry k vlastnímu výrazu. Šel proto přímo na věc. Zadal téma a jednoduchý úkol, žáci si k němu vyhledali obrázky a náčrtky rozpracovali do velkého formátu. Zhoř s nimi během jednoho intenzivního týdne ohledal jedno téma z různých stran, do kurzů vnášel prvky akčního a performativního umění, které si účastníci sami mohli vyzkoušet. Předběhl tak dobu a otevřel cestu ke změnám ve vzdělávání v oblasti umění.“

ZUČ, Kurs kresby, Plumlov 1985 | z výstavy Pozdrav Igoru Zhořovi, Dům umění města Brna|foto:Dům umění města Brna

Zhořova teoretická i pedagogická práce ovlivnila nejen brněnský umělecký okruh. V roce 1993 spoluzakládal Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, v roce 1997 se pak stal jejím děkanem. Na postu ale vydržel jen krátce; 22. listopadu téhož roku zemřel.