Vytvářet další oblečení? Zásadní otázka pro designéry, kteří vnímají dopady textilního průmyslu

13. prosinec 2019

Vzdělání mladých návrhářů, sdílené šicí dílny nebo DIY přístupy mohou pomoci ke zpomalení neustále rostoucího textilního průmyslu. Nové cesty ukázala akce Móda 2.1.

Textilní průmysl neustále zrychluje své výrobní obrátky a problémy s jeho nadprodukcí rostou. Ročně se vyrobí asi 150 miliard kusů oděvů, svět je doslova přeplněný oblečením. Tato fakta ovlivňují i designéry oděvů, kteří se často sami sebe ptají, proč vůbec navrhovat další oblečení a když ano, tak jak, aby se minimalizovali ekologický dopad i míru vzniklého odpadu.

Móda 2.1

„V nadsázce lze říct, že ideální by bylo nedělat nic,“ glosuje situaci designérka Barbora Procházková. Zásadními problémy textilního průmyslu se zabývala brněnská akce Móda 2.1 pořádaná nevládní neziskovou organizací NaZemi a Nadací Veronica ve spolupráci se studenty Ekotextilu z brněnské Střední školy umění a designu. Společně se snažili nabídnout i řešení.

Podle Clean Clothes Campaign a dalších neziskových organizací výrova textilu s největší pravděpodobností dál poroste. Rychlost výroby ovlivňují i nové technologické trendy – například různé aplikace, díky kterým si lidé oblečení nakupují, nebo snahy výrobu robotizovat. Oděvní průmysl je závislý na ceně lidské práce, i proto se neustále stěhuje tam, kde je cena práce nejnižší. Aktuálně míří do afrických zemí, v nichž nejsou pracovní podmínky téměř nijak ošetřené, vysvětluje v ArtCafé Tereza Volmutová z oragnizace NaZemi.

Nový středoškolský obor

Děsí mě rostoucí trend produkce oděvů,“ přiznává Světla Kulíšková, zakladatelka nového progresivního oboru Ekotextil z brněnské Střední školy umění a designu. Kulíšková své studenty k tomu, aby přispívali k celkové pozitivní společenské změně.

Móda 2.1

Největší důraz přitom v oboru kladou na to, jak je oděv vyrobený a z jakých materiálů. Během studia jsou studenti také motivováni k tomu, aby založili vlastní oděvní ekologickou značku. Tímto směrem se vydala i absolventka pražské UMPRUM Barbora Procházková, která získala na letošním Designbloku cenu za diplomový Projekt Sapience, který stojí na střihových šablonách. Projekt vychází z myšlenky, že k oblečení, které si sami vyrobíme, máme jiný vztah, a to je cesta k určitému zpomalení jeho spotřeby.

Procházková vytvořila sady střihů, které si lze objednat a pak doma nebo třeba ve sdílené šicí dílně oděv vyrobit. Designérka se zaměřuje na mladší generaci a náročnost střihu odlišuje v pěti úrovních.

Pro tvorbu kurikula jsem se inspirovala vysokoškolskými programy ve světě. Takto koncipovaný obor je pro středoškoláky unikátní.
Světlana Kulíšková

V příštím roce chystá také sérii pánských střihů i workshopů. Mimo to spolupracuje i s oceňovanou designérkou Lenkou Vackovou, která založila second hand se zbytkovou metráží Textile Mountain. Společně plánují workshopy, na kterých si účastníci ušijí své oděvy právě z odpadních látek. Se sdílenou šicí dílnou má zkušenosti i Světlana Kulíšková, která ji pod názvem Brno šije založila před čtyřmi lety a v současné době plně funguje a propaguje koncept soběstačnosti.

Na akci Móda 2.1, která proběhla 10. 12. 2019 v brněnském Urban centru představila Tereza Volmutová sadu osvětových panelů, ve kterých popisuje hlavní problematické rysy oděvního průmyslu. Přímo pro tuto akci připravili studenti Ekotextilu módní přehlídku Upcykling Challenge. Mimo to také partner akce, Nadace Veronica, dala ve svém pop-up storu prostor podobně smýšlejícím návrhářkám – například Haně Kubešové, Kláře Židkové a nejmladší generaci návrhářů z platformy Malá noc módy.

Celý rozhovor včetně hudebního výběru Jonáše Kucharského si můžete poslechnout v kompletním záznamu ArtCafé.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.