Výročí 2010: Hans Christian Andersen (205)

2. duben 2010

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

Hans Christian Andersen (2. 4. 1805 – 4. 8. 1875) byl slavný dánský spisovatel, který se do dějin zapsal jako jeden z největších světových pohádkářů. Kromě svých 156 pohádek (nejznámější jsou např. Malá mořská víla, Princezna na hrášku, Císařovy nové šaty..) napsal několik románů (např. dosud čtená autobiografie Pohádka mého života) a ne příliš úspěšných básnických sbírek a divadelních her.

Syn chudého ševce z Odense se do smyšleného světa dobra a lásky uchyloval často i v dospělosti, prý proto, že někdy nemohl vystát sám sebe i okolní svět. Ten byl totiž k němu nepřátelský a nepřející. 185 centimetrů vysoký Andersen čněl vysoko nad ostatními, protože výškový průměr byl tehdy jen kolem 160 centimetrů. Velký nos a dlouhé nohy také příliš neprospěly jeho milostnému životu. Andersen byl mnohokrát zamilovaný - do mužů i do žen -, ale jejich lásku nezískal. Operní zpěvačka Jenny Lind mu dokonce řekla, že ho nepovažuje za nic víc než za velké dítě. Své zklamání i milostné sny si každý den zapisoval do deníku, který po jeho smrti v roce 1875 syn jeho přítele, Edward Collins, raději spálil.

Hans Christian jako by byl svým osaměním předurčen stát se velkým pohádkářem. Ve čtrnácti letech odešel z domova do Kodaně, kde se zprvu těžce protloukal, ale vždy se našel v pravý čas dobrodinec, který mu zajistil živobytí. Později si tak mohl dokončit vzdělání, a dokonce pokračovat ve studiu na univerzitě.

Andersen byl mnohostranným umělcem: psal básně, zpíval, tančil, vytvořil neobyčejně kreativní papírové vystřihovánky, které dodnes dokreslují řadu jeho pohádek a vypovídají o jeho citech a snech. V Dánsku ho ale haněli a jeho tvorbu zesměšňovali, a tak se vydal do světa. "Bez cestování není život životem," tvrdil. Na svých cestách se setkal s řadou slavných vrstevníků, jako byl Charles Dickens nebo bratři Grimmové, jiné svým dílem inspiroval, jako například Vincenta van Gogha. Zpočátku cestoval jen v jedněch šatech, s nezbytným cylindrem a hůlkou, později už s truhlou. Nikdy mu ale nesměl chybět papír a tužka. Měl totiž stálou fóbii, že bude pohřben zaživa, a tak usínal s cedulkou na prsou: "Nejsem mrtev, jen tvrdě spím!"

Autoportrét (kolem roku 1830)|foto: Hans Christian Andersen

Přes nepřízeň osobního štěstí se Hans Christian Andersen, jako nemnoho tvůrců, dočkal ještě za svého života uznání a slávy, a to i v rodném Dánsku. V šedesáti letech se tam vrátil, aby si koupil první vlastní postel v životě. Když umíral, celá země se právě skládala na sochu jeho nesmrtelné malé mořské víly.

(redakčně upraveno)

autor: dst