Výprava do nitra Bridelových meditací

V pořadu věnovaném nejznámějšímu dílu Fridricha Bridela se literární historik Jan Linka zabývá jeho vzory a použitými básnickými prostředky. Naznačuje význam meditací jako specifického kulturního fenoménu baroka a poukazuje na skutečnost, že toto dílo nezůstalo ve své době bez ohlasu.

Fridrich Bridel (Bridelius) se narodil ve Vysokém Mýtě roku 1619 a zemřel roku 1680 v Kutné Hoře, kde pomáhal ošetřovat nemocné morem. V osmnácti letech vstoupil do jezuitského řádu a společně se svým spolužákem Bohuslavem Balbínem vystudoval teologii a filosofii. V roce 1650 byl vysvěcen na kněze a působil jako profesor rétoriky a poetiky.

Všechny nabyté dovednosti zúročil Fridrich Bridel mezi lety 1656 až 1660 jako programový ředitel jezuitského vydavatelského podniku. Nejprve navázal na patriotický program svého předchůdce a učitele Jiřího Fera. K nedokončené řadě jím připravených monografií o českých patronech, kde vyšly životy sv. Václava, sv. Anežky, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého, přidal Jiskru slávy svatoprokopské a především Život svatého Ivana, podle legendy prvního světce na českém území, který žil poustevnickým životem mezi Berounem a Karlštejnem.

Poté se věnoval misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a na Chrudimsku. Psal legendy (Život svatého Ivana), písně, básně i filosofická, katechetická díla. Dodnes známý a užívaný je jeho zpěvník devatenácti vánočních písní nazvaný Jesličky, ve kterém je zařazena slavná skladba Slavíček vánoční.

Co je peklo? Jezero ohně a síry

Nedlouho po Jesličkách, na konci roku 1658 vydává Bridel asi nejznámější báseň českého literárního baroka, meditační hymnus nazvaný Co Bůh? Člověk? Báseň je součástí většího cyklu, který byl určen mladým vysokoškolsky vzdělaným jezuitům v období duchovní formace před třetími řádovými sliby. Cyklus mj. oslavuje jezuitské světce, sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského, v podobě tzv. hodinek, tedy modliteb rozvržených do sedmi částí dne. Posledně jmenovaný, sv. František Xaverský, byl prvním křesťanským misionářem v Japonsku a na hranicích Číny. Horliví katoličtí mladíci v 17. století toužili po podobném osudu misionářů v neznámých končinách asi jako v druhé polovině 20. století toužili být mladí muži kosmonauty. Riziko cesty do neznáma bylo v obou případech obdobné, i když nastupující generaci mladých youtuberů zní takové sdělení asi jako hrozba povinné procházky s rodiči jarní přírodou.

Já žluč, hořkost, a tys med

1. dubna 2019 uplynulo 400 let od narození Fridricha Bridela. Jan Linka, autor pořadu Výprava do nitra Bridelových meditací poodhalil vznik nejproslulejšího básníkova díla a zabýval se jeho vzory. Na ukázkách, které interpretoval Pavel Tesař připomenul použité básnické prostředky a naznačil význam meditací jako specifického kulturního fenoménu barokní doby. Hudebně pořad doprovodily skladby ze Sacra et Litaniae, největší dochované sbírky figurální liturgické hudby Adama Michny z Otradovic v provedení Sboru a orchestru Arcibiskupského gymnázia, pod uměleckým vedením Igora Angelova.

Spustit audio