Vyměřování světa

4. duben 2008

Jestliže je dílo prezentováno jako "evropský bestseller", a je-li kniha přeložena do čtyřiceti tří jazyků, to už zní jako solidní doporučení, proč se do díla Daniela Kehlmanna nazvaného Vyměřování světa začíst. Že příznivé reference neklamaly, zjistí čtenář záhy, protože toto dílo přečte jedním dechem.

Gauss se rozpovídal o náhodě, nepříteli veškerého vědění, kterého toužil vždy porazit. Pokud postupujeme zevrubně, objevíme za každou událostí nekonečnou jemnost kauzálního pletiva. Pokud odstoupíme dostatečně daleko, objeví se velké vzory. Svoboda a náhoda jsou otázkou střední vzdálenosti, věcí odstupu.

Hlavními hrdiny Kehlmannova historického románu jsou na jedné straně německý přírodovědec Alexander von Humboldt (1769-1859), který společně s francouzským botanikem Aimé Bonplandem procestoval dosud neprobádaná území Venezuely v okolí řeky Orinoko. Jeho další poznávací cesty mířily na Kubu, do Kolumbie, Ekvádoru, Peru a do Mexika. Humboldtovo putování vyvrcholilo roku 1829, kdy podnikl výpravu do oblasti západní a jihozápadní Sibiře. Jeho hlavní dílo, které sepisoval do konce svého života, se jmenuje Kosmos. Návrh fyzikálního popisu světa.

Humboldtovým myšlenkovým souputníkem je v příběhu o vyměřování světa německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom Carl Friedrich Gauss (1777-1855), který patřil k nejvýznamnějším matematikům všech dob. Jako zázračné dítě objevil součet prvních sčítanců aritmetické řady a ve velmi mladém věku napsal své hlavní dílo Disputace o matematice.

Podstatou Kehlmannovy knihy a jejího následného nadšeného přijetí u čtenářů ale zajisté není pouhý popis životních osudů dvou geniálních vědců. Skrze napínavé líčení zde autor předkládá dvě možné cesty za poznáním. Ta Humboldtova byla plná neklidu, musela být skutečně prochozena, vedla do odlehlých jihoamerických misií i do nitra vulkánů. Oproti tomu Gaussova cesta vedla sice také do nitra, ale mohla být realizována prakticky na jediném bezpečném místě, neboť byla založena na brilantním myšlenkovém postupu.

Dalším zásadním momentem knihy je fakt, že neopisuje jen dávné úspěchy německé vědy, nekřísí slávu osvícenství, ale především vypráví o době, kdy ještě bylo možné "vyměřovat svět", kdy existovaly neznámé kraje, neprobádané exotické a divoké oblasti, nepopsané rostliny i neodůvodněné a neobjasněné fyzikální, matematické i chemické pochody a principy - kdy ještě ve hmatatelném světě i v oblastech duchovních existovala "bílá místa". Daniel Kehlmann vynikajícím způsobem zachytil dobu, která otevřela dveře vývoji i pokroku, následnému dobru a prospěšnosti, ale i tísni a manipulaci. Dílo vyznívá optimisticky i varovně. Vzniká intenzivní pocit otevřenosti i tíhy. Výsledný text je podobenstvím o objevitelském neklidu, pro který byla v daném období více než úrodná půda, ale také o životě, jehož bytostným základem je aktivní úsilí o odhalení smyslu. V neposlední řadě vyvstává otázka po míře nutného momentálního nadšení i následné zodpovědnosti.

Kniha spisovatele Daniela Kehlmanna (nar. 1975), který se narodil v Mnichově a žije ve Vídni, líčí skutečné historické události. Současně ale rozehrává úžasné dobrodružství - startuje nostalgii a touhu po cestě na kraj světa a zároveň dává šanci možnosti prostě se zasnít v klidu své pracovny.

Daniel Kehlmann, Vyměřování světa, Vakát, Brno 2007, překlad: Tomáš Dimter, str. 224.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.