Výběr z denního tisku, 29. listopadu

Nový Hobit jde do kin, to je téma, které spojuje všechny dnešní tiskoviny.Fotografii ze světové premiéry, kdy ulice Wellingtonu zaplnily desetitisíce lidí, najdete už na titulní straně Lidových novin.

Mladá fronta Dnes píše „První diváci hobitovi tleskají“ – a myslí tím asi tři tisícovky hlasů, které se po premiéře objevily na internetu a které souhrnně udělily 9,2 z desetibodové škály. Hobit s podtitulem Neočekávaná cesta trvá dvě a půl hodiny a je prvním ze tří dílů filmové adaptace Petera Jacksona. Oproti nadšeným hlasům se ale objevuje kritika právě stran roztažení útlé knihy do trilogie a premiéru provázeli protesty aktivistů, kteří tvrdí, že při natáčení zahynula na Novém Zélandu zvířata.

V Mladé frontě Dnes se dále dočtete o včerejší premiéře La Fabriky – adaptaci románu Pěna dní od Borise Viana, kterou s mladými herci a Pavlem Liškou nastudoval režisér Jiří Havelka. Hraje se ve Slévárně na proměnlivé scénografii s interaktivními projekcemi a transformačními kostýmy. A tady je citát režiséra: „Zdálo se mi, že je doba pro Pěnu dní. Teď nebo nikdy. Hodně kamarádů mi říkalo, že kultovní knížku nelze přenést na divadlo. To je asi pravda, ale já věřím, že ji nepřenášíme. Já doufám, že ji hrajeme.“

Lada je vzácnější než Filla. Po víkendové aukci – kde se obraz Ponocný od Josefa Lady vydražil za 1,2 milionu korun – to tvrdí nový majitel a provozovatel aukční síně Galerie Národní 25. „Malba je výjimečná jak nadprůměrným rozměrem, tak precizním provedením, správně by se za ni mělo platit tři až pět milionů,“ říká nabyvatel obrazu a rovnou odhaluje svůj záměr Ponocného zhodnotit hned na vánoční aukci. Píše se o tom v Mladé frontě Dnes.

Lidové noviny píšou o Kátě Kabanové z Maastrichtu, která byla jedním z hostů festivalu Janáček Brno 2012. Káťu tu hodnotí Helena Havlíková. Stejně jako v našem Operním panoramatu, které si můžete poslechnout v záznamu pondělní Mozaiky na našem webu. Nizozemská verze Janáčkovy opery měla prý silnou působnost i díky orchestru Janáčkovy opery, který se při tomto hostování stal Maastrichtským partnerem.

Kabaret Kafka, to je další inscenace, o které se v Mozaice mluvilo. Recenzi Kateřiny Slámové Bartošové najdete v Lidových novinách. Ne vždy prý tato adaptace funguje. Někdy působí dojmem úporné snahy jakkoli rozhýbat a zdivadelnit Kafkův dopis otci, jindy vyzní obrazivé ztvárnění. „Trochu se Kabaret Kafka podobá režisérově předchozí inscenaci v Redutě – Anně Karenině: je zde částečné odpsychologizování, redukce emocí do znaku, nadsázka, ironie, výrazná vizualita. Je to současné divadlo plné originálních nápadů, o to větší škoda, když se některé dotknou jen banálních sdělení nebo jako v Kabaretu Kafka vyzní samoúčelně.“

Na jedné stránce najdete také recenzi filmu Argo od Bena Afflecka – který se vrací na Blízký východ sklonku 20. století – a rozhovor s francouzským režisérem a scénáristou Pierrem Schöllerem, který uvedl na Festivalu francouzského filmu svůj snímek Ministr.

V Hospodářských novinách se dočtete jednak o nové knize Tomáše Halíka, jednak o dnešním vystoupení Krise Kristoffersena v pražském Kongresovém centru. Údajně to má být naposledy, kdy hvězda country vyjíždí na koncertní turné. Možná jde tedy o poslední příležitost vidět a slyšet na živo šestasedmdesátiletého zpěváka – autora písní pro Johnyho Cashe, Jerry Lee Lewis či písně Me and Bobby Mc Gee, kterou proslavila Janis Joplin.

Právo pak píše o filmu Kuře na švestkách podle komiksu Marjane Satrapi, který jde rovnou z FFF do distribuce. Po úspěchu Persepolis se Satrapi spolu s filmařem Vincentem Paronnaudem překvapivě rozhodli Kuře natočit jako hraný film. Věra Míšková v Právu ovšem uvádí, že jde o film krásně hraný. Představuje příběh íránského houslisty Nassera Aliho Khana, který když jeho housle dojdou nenapravitelné úhony, ulehá s rozhodnutím zemřít. A pak už jen vzpomíná na život. Z režijního hlediska je prý film smrští nápadů a obrazotvornosti, humor je tu chytrý a s nadhledem. Je to druh vyprávění, kdy nejsme zvědavi na to, co se stane, ale jak se to stane.