Výběr z denního tisku, 25. listopadu

Tak jako Mozaika po osmé hodině, Hospodářské noviny a Právo se zabývají výstavou Svatá Anežka česká – Princezna a řeholnice v pražském Anežském klášteře. Oba poměrně velké články informují o výstavě i o kontextu anežčina života. Magdalena Čechlovská z HN dodává, že expozice je „překvapivě vzdušnou přehlídkou, kde tři stovky exponátů působí, jako by byly na svém domovském místě“.

Více o výstavě v příspěvku Karla Oujezdského. Rok svaté Anežky a její postavu si budeme na Vltavě připomínat také mimo vltavskou Mozaiku, a to od této neděle 16 hodin v cyklu Anežka v toku času.

Právo dnes přináší také krátký rozhovor s Ondřejem Přibylem, autorem výstavy věnované daguerrotypii v Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Přibyl mluví o výstavě, o nereprodukovatelné technice samotné, o procesu tvorby a také o důvodech své inklinace k fotografii. „Celý proces je plný úskalí,“ říká Přibyl. Rozsáhlejší rozhovor se studentem grafiky a vizuální komunikace VŠUP si můžete poslechnout na našem webu. Věnována mu byla naše poslední Radiogalerie.

Dnešní Právo také přináší kritiku Radmily Hrdinové na novou inscenaci Divadla na Vinohradech, Apartmá v hotelu Plaza Neila Simona. Po krátkém úvodu, kde Hrdinová přiblíží autora, hru a herecké obsazení, se dostává autorka k samotné inscenaci. A na ní vidí hned několik problematických momentů. Režisér Martin Stropnický zasadil komedii ze 60. let do rámce, ve kterém číšník spolu s hosty hotelu snaživě komicky swingují na scéně. Takový usilovný humor prý se Simonem moc neladí. Navíc dobové kostýmy až zbytečně celou hru karikují. Hrdinová ale vyzdvihuje jednotlivé herecké výkony, přestože do jednoho stylového proudu se prý neslévají.

Za Stropnického inscenací se ohlíží také Zuzana Drtilová v dnešní Mladé frontě. Divadlo na Vinohradech prý vsadilo na jistotu jak volbou titulu tak režijně a prý udělalo dobře. „Apartmá v hotelu Plaza je příjemná konverzační komedie, která párkrát vázne, ale neurazí. Dvakrát si na ni však člověk asi také nezajde,“ píše Drtilová a inscenaci hodnotí 60 procenty.

Mladá Fronta přináší ještě jednu kritiku, Klára Kubíčková četla a 70 procenty hodnotila třetí vydanou prózu Josefa Moníka Schweik it easy. Kubíčková sdělným způsobem a včetně ukázek zprostředkovává obsah knihy a dojem z četby. Próza sama má zachycovat dějiny druhé poloviny 20. století hravým způsobem, hravá ale prý není, místy jde za hranice snesitelnosti, umí znechutit, zhnusit, jako drsný vypravěč příběhu půlstoletí je ale Moník prý dokonalý.

A ještě z Lidových novin. V pravidelném výtvarném pátku dnes Tomáš Pospiszyl kromě článku o zpochybnění pravosti jednoho z Modiglianiho děl vystaveném v Moskvě a noticce o návratu dvou zadržených českých obrazů v souvislosti s kauzou Diag Human, připravil také rozsáhlou recenzi na nový film Rafanů. Umělecká skupina se v něm zabývá alternativní tvorbou v Praze a jejími osobnostmi. Autor recenze začíná svůj článek krátkou historií Rafanů, kde zdůrazňuje, že skupině nikdy nešlo o provokaci jako takovou, že mají za sebou roky intenzivní práce. Ať už to jsou výstavy, přednášky, performance, koncerty. Pokračuje pak rozborem samotného dokumentu. 31 konců / 31 začátků prý zachycuje umělce, kteří jsou kritičtí ke světu kolem sebe. Film sám je pak až televizně přívětivý. Rozhovory, kde umělci formulují svá kréda, jsou prostříhávány záběry z Prahy. Výsledkem je prý originální výpověď.