Výběr z denního tisku, 23. srpna

Lidové noviny se v podstatném materiálu věnují nadcházející divadelní sezoně. Jana Machalická píše, že se nové hry stále píší, že o tom svědčí neutuchající zájem o dramatické soutěže. Mezi ty, kteří chrlí jednu hru za druhou, řadí Davida Drábka, který si ale prý chce letos dát pauzu – a tak Klicperovo divadlo uvede od něj jen původně rozhlasovou hru Koule. Agilní prý zůstává dvojice Petr Kolečko – Tomáš Svoboda (premiéra je naplánována v pražském Roxy/Nodu), Petr Zelenka chystá hru pro Novou scénu Národního divadla – a také Karel Steigerwald pro ni chystá novinku. Jana Machalická hledá též odpověď na otázku, kde jsou dramatičky – nebo jen „divadelníci píší jak o život“? Možnou odpovědí prý je, že každý dramaturg (nebo šéf divadla) má dnes autorské ambice aneb „čeští dramaturgové a režiséři sobě“.

Na protější straně Lidových novin hýří nadsázkou a vtipem recenze Jiřího Peňáse na film Barbar Conan. Což naznačuje už titulek: Barbar z osady havranů. „Prakticky nemine minuta, aby mečem nebyl někdo zlikvidován, aby někomu neletěl mozek z hlavy či se netříštila lebka, aby někdo nedržel v dlaních střeva, neměl perforovanou řiť, useknutý nos či jen ucho.“ Všechno se prý děje tak nějak sterilně, takže průměrný žaludek to vydrží, průměrný mozek dostává zabrat více.

Přes filmově-remakeovou noticku – že Němci znovu natočí Vinnetoua – se přesuňme do Mladé fronty Dnes. Hana Ulmanová hodnotí román Jamese Dickeyho Vysvobození jako strhující a o vydání českého překladu (nakladatelstvím Argo v edici Jiný jih) mluví jako o počinu. Tento dramatický příběh sjíždění řeky v odlehlé hornaté části severní Georgie možná znáte z filmového zpracování z roku 1972, s Burtem Reynoldsem.

A Honza Vedral ve stejných novinách hodnotí vystoupení Georgea Michaela v pražské Státní opeře. Zpěvák se o Český národní symfonický orchestr mohl opřít a dočkal se ovací vestoje: ale k tomu, aby to byl večer perfektní, prý slibované vlastní slavné melodie prostě chyběly.

Právu poskytl rozhovor organizátor Ostravských dnů nové hudby Petr Kotík. Na otázku, které koncerty by doporučil člověku, který by chtěl proniknout do nové hudby a nemá s ní moc zkušeností, uvedl: „Vykašlete se na to, jestli něco znáte, nebo o tom naopak nic nevíte. Jděte na koncert s pocitem určitého dobrodružství a očekávání. Nemějte vžité představy, jak by věci měly vypadat. Nemyslete si, že existuje nějaká didaktická cesta, že byste se mohli v oblasti nové hudby vzdělávat. Skočte do té vody a plavejte.“

Hospodářské noviny sledují dvě kulturní témata: výstavu fotografií z archivu fotoateliéru Josefa Kunzfelda v Moravské galerii v Brně recenzuje Magdalena Čechlovská a o novém albu skupiny Druhá tráva píše Ivan Hartman. Album Marcipán z Toleda natočil Robert Křesťan v Nashvillu, o zvuk se staral držitel pěti technických Grammy Richard Dott a najdete na něm i dvě převzaté písně Boba Dylana. Podle recenzenta Robert Křesťan „pracuje s veršem tak, že ho nepřekládá jen coby holý, snadno srozumitelný fakt, ale jako promyšlenou literární výzvu malichernému člověku.“

A když už mluvíme o překládání, poučná je polemika anglisty Františka Fröhlicha otištěná v Lidových novinách, zda nás ne-dabování filmů přivede či ne ke znalosti jazyků. Reaguje na článek Miloše Caldy, ale vlastně se jedná o odpověď všem apriorním protivníkům dabingu.