Všichni rádi poslouchají napínavé příběhy. Tvůrci nejúspěšnějších podcastů to dobře vědí

28. listopad 2018
Lidé se sluchátky v metru, mobily, podcasty, poslech

Technologie, pomocí které vám pořady naskakují do mobilu, nebo inovativní rozhlasový formát, jako třeba dokumentární detektivka? Pod slovem podcast se může skrývat obojí.

„To slovo se poprvé objevilo v roce 2004 a do internetového slovníku ho přidal Adam Curry, vývojář a známá televizní a rozhlasová osobnost. Vzniklo tím, že se spojily výrazy iPOD a broadcasting, čili vysílání,“ vysvětluje Petra Kultová z Rešeršního oddělení Českého Rozhlasu původ termínu, který ve světě rozhlasu a audia vůbec skloňuje čím dál častěji. Boom přichází hlavně z USA, kde existují tisíce podcastů a ten svůj oblíbený si může najít takřka každý. Nejúspěšnější tituly – jako například investigativní sérii Serial - – stahují desítky miliónů posluchačů, firmy investují do reklamy v jednotlivých programech a chladný nezůstává ani Hollywood.

Česko na svůj podcastový boom teprve čeká

V Česku je zatím podcastování v plenkách, fungují tu spíš formáty typu načtených příspěvků z časopisů nebo seriály zaměřené na kariérní růst a osobnostní rozvoj.

Syrská plavkyně Yusra Mardini

Český rozhlas používá podcast jako distribuční kanál pro své odvysílané pořady, vyloženě pro podcast vznikla zatím jen řada dokumentů Zhasni. I na ní se dramaturgicky podílela původem dánská, v česku usazená dokumentaristka Brit Jensen. Při práci na jiném rozhlasovém projektu, dokumentu Yusra plave o život, se potkala s novinářkou Magdalénou Sodomkovou a z jejich spolupráce vzešla i první česká non fiction rozhlasová detektivka Matematika zločinu.

Jak se počítá spravedlnost?

„Mně v roce 2012 napsal neznámý muž, že utíká před českou spravedlností. Byl ve vězení na Bali, a protože tam měl z nějakého důvodu u sebe počítač, začal mi posílat materiály ze svého soudního spisu. A chtěl, jestli bych se na to podívala, jestli to bylo správně, nebo nebylo. Tak jsem začala pátrat,“ vrací se několik let zpátky Magdaléna Sodomková. Postupně začala odkrývat nejen příběh jednoho nespravedlivě souzeného muže, ale kauzu, která zasahuje do osudů mnoha dalších lidí. „Jak říkají soudní znalci, posudek dělá rozsudek. A dost často to tak opravdu je,“ dodává.

Matematika zločinu

Jednotlivé z pěti dílů Matematiky zločinu postupně naskakují na webu a ukazují, že se dá chytlavá a profesionální true crime audio série vyrobit i v Česku. „Chtěli jsme seriál postavit tak, aby se posluchač sám dostal do soudní síně. Aby viděl svýma očima, jak to tam probíhá, aby slyšel, kdo říká co. Protože mnoho lidí asi nikdy nebylo v soudní síni,“ vysvětluje Brit Jensen. O zvuk se postaral Martin Ožvold, hudbu složil Jakub Rataj, na mixu se podílelo několik mistrů zvuků, zejména Roman Špála.

Budoucnost rozhlasu? Narrowcast

Jednotlivé díly Matematiky zločinu jsou různě dlouhé, nemusí pasovat do předem vymezeného okénka v rozhlasovém programu. I to je výhoda podcastu. Navíc se nemusí podřizovat celé stanici ani obsah nebo forma zpracování a pořad může cílit na konkrétní posluchače. „Bavíme se i o vzniku nových skupin publik, které potřebují velmi specifickou formu sdělení a zajímají je velmi úzká témata. Tomu se říká narrowcast oproti tomu broadcastu. A to je podle mě okamžik, kdy se začínáme bavit o podcastujako o žánru,“ doplňuje Andrea Hanáčková, docentka z Katedry divadelních a filmových studií FF Univerzity palackého v Olomouci.

Jak se daří v Matematice zločinu kombinovat fakta a jejich pravdivé podání s vypravěčskými postupy? Jaké další zahraniční tituly stojí za poslech? Zjistíte v záznamu celého ArtCafé. Hudbu do něj vybral Pavel Zelinka, uslyšíte mimo jiné skladby spjaté s dalším úspěšným americkým podcastovým seriálem S-Town.

Spustit audio

Související