Vrcholy americké klasické prózy. Kteří autoři 19. století by neměli chybět v žádné knihovně?

Jedna z prvních slavných amerických prozaiček. Jaký život vedla Edith Whartonová?

Narodila se v roce 1862 v New Yorku v lepší společenské vrstvě, její rodina hodně cestovala. Sama Whartonová ovládala francouzštinu, italštinu a němčinu. Její největší vášní byla četba, ale matka jí zakázala číst romány, dokud se neprovdá. V roce 1885 se vdala za bohatého muže, který však časem trpěl depresemi. V roce 1913 se rozvedla, což bylo v té době radikální. Během války pomáhala na frontě. Do USA se pak vrátila jen jednou, aby na univerzitě převzala čestný doktorát.

Paní Ansleyová zůstala dlouho bez hnutí. Teď se však zvolna obrátila na svou společnici: „Já ale nečekala, on všechno zařídil, byl tam, a dovnitř nás pustili hned,“ řekla. Paní Sladeová odskočila od zábradlí. „Tak on tam byl? A pustili vás dovnitř? Teď prostě lžeš!“ vypukla hněvem.
Hlas paní Ansleyové se projasnil a zněl udiveně: „Ale jistě, že tam byl. Přirozeně, že přišel.“
„Přirozeně?! Jak věděl, kde tě najde? Mluvíš z cesty.“
Paní Ansleyová zaváhala, jako kdyby se rozmýšlela. „Já jsem mu totiž odpověděla. Napsala jsem mu, že tam budu. Takže přišel.“
Paní Sadeové vylétly ruce k hlavě. „Ach bože! Tys mu napsala! V životě by mě nenapadlo, že mu odpovíš.“
„Žasnu, že tě to nenapadlo, když si ten dopis psala.“
„Musela jsem být slepá. Byla jsem vzteky bez sebe.“
Paní Ansleyová vstala a zahalila se do kožešinového límce. „Ochladilo se. Mělo bychom jít. A je mi tě líto,“ řekla a zavázala si kožešinu kolem krku.
Ta nečekaná slova paní Sladeovou bodla: „Ano! Měly bychom jít.“ Sebrala si kabelku a plášť. „Nechápu, proč by ti mě mělo být líto,“ zamumlala.
Paní Ansleyová se napřímila a zahleděla se směrem k temné hmotě kolosea. „No protože jsem tu noc nemusela čekat.“
Paní Sladeová se nervózně zasmála: „Ano, tenkrát si nade mnou vyhrála. Ale asi bych ti to neměla mít za zlé po takové době. Nakonec jsem získala všechno já. Měla jsem ho pětadvacet let. A tys neměla až na ten jediný dopis, který nenapsal, nic.“
Paní Ansleyová se opět odmlčela. Rozvážně vykročila ke dveřím z terasy, a pak se obrátila zpátky na svou společnici. „Měla jsem Barbaru,“ řekla a před paní Sladeovou zamířila ke schodům.

Edith Whartonová: Římská horečka, překlad Hana Ulmanová

autor: Hana Ulmanová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.