Vołosi: Nomadism
Polská skupina Vołosi odvozuje své jméno od Valašska, přitom však nemá na mysli Valašsko na severozápadní Moravě, ale obdobně nazvaný region na sever od našich hranic. Polští Valaši žijí v oblasti polských Beskyd a svůj původ - podobně jako moravská větev tohoto etnika - rovněž odvozují od pastevců ovcí, kteří sem přišli z Rumunska.
Není tedy překvapivé, že hrají podobnou hudbu, jakou jsme zvyklí slýchat od moravských kapel. Na jedno ze svých dřívějších alb dokonce zařadili Vołosi skladbu Od Moravy jde déšť. Skupina má za sebou dlouhou historii. Původní sestavu vzniknuvší před více než čtvrt stoletím, tvořili lidoví muzikanti, k nimž se přidali mladší hudebníci s klasickým vzděláním. Repertoár je překvapivě široký: cellista Stanisław Lasoń tvrdí, že na počátku skupina hrála výhradně lidové melodie z tří vesnic v polských Beskydech, ale teď naopak převažují skladby komponované na základě lidových motivů.
Skupina Vołosi nazvala své poslední album Nomadism, tedy Kočovnictví - a na obalu vysvětluje proč: Nomád je svobodný člověk, a vize bezbřehé svobody je inspirující, jakožto pohyb překračující všechny limity. Nomádismus je volný pohyb mezi místy i hudebními styly - což ilustruje i výběr skladeb stejnojmenného alba.
Polská skupina Vołosi je dobře známá i za hranicemi své vlasti, letos například vystoupila v Anglii na renomovaném festivalu Womad, a mezitím stihla odehrát i koncert v Ostravě, na showcasové přehlídce Crossroads, která předcházela festivalu Colours of Ostrava. Vołosi tam po zásluze získali Cenu kritiky, na základě hlasování teamu několika desítek zahraničních odborníků.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Gajdosz, Crawler / Pełzacz, Baja, Walc „Stanisławów“.
Nejposlouchanější
-
Eric Westphal: Koncert v oranžérii. Zkouška smyčcového kvarteta jako komedie
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Ladislav Grosman: Rendez-vous strýce Davida. Ořechová postel
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
