Vojtěch Bárta: Váchal byl první ekolog české literatury
Divadelní režisér, dramaturg a taky trochu geolog Vojtěch Bárta uvažuje o antropocénu a chce pohnout lidi ke společné akci.
Chodil do Dismanova rozhlasového dětského souboru, pak ale sbíral kameny a myslel si, že se stane přírodovědcem. Nakonec ho jako vírem vtáhlo divadlo. Dnes Vojtěch Bárta realizuje scénické eseje na téma antropocénu – epochy, kterou sice mezinárodní stratigrafická komise zatím geologicky neuznala, ale kterou podle plastového obsahu odpadkového koše dobře pozná každý archeolog všednodennosti.
Vojtěch Bárta se noří do textů na dlouho a opakovaně. Na první čtení se zamiloval do Josefa Váchala, šumavského samorostu, a jak říká, prvního ekologa české literatury. Poslední štací Bártova nekonečného potýkání s Váchalem (mnohokrát jsem si na něm na scéně vylámal zuby, říká) byla rozhlasová koláž, která vznikala během putování šumavskými hvozdy a kterou stanice Vltava odvysílala na 1. máje 2019.
Ale Váchalem to nekončí, přemýšlivého samorosta Bártu fascinují podivíni na pokraji šílenství. Svět kolem nás mu připadá šílený tak, že často jen hlas blázna je sto vyjádřit pravdu… U „pravdy“ Vojtěch Bárta pro sebe typicky zaváhá: „Pravda“ je moc silné slovo. Také když mu málem uklouzne věta, že úkolem umění je nastavovat zrcadlo, přibrzdí: „To se jen tak říká nastavovat zrcadlo“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.