První máj se na Vltavě nesl na vlnách šumění šumavských lesů

Šumava
Šumava

Svátek lásky i práce se letos na Vltavě nesl na vlnách šumění šumavských lesů. Po celý den  jsme vysílali řadu mimořádných premiér i reprízových titulů, které se k Šumavě neodmyslitelně pojí.

Co by byl ale první květen bez Karla Hynka Máchy! A tak už na šestou ranní zařazujeme pro ty, co nemůžou dospat, klasiku z nejklasičtějších – Máj. Rozhlasovou adaptaci z roku 1961 dramaturgicky připravil básník a redaktor Rudolf Matys a režisér Miroslav Jareš. S Václavem Voskou, Miroslavem Doležalem a Marií Glázrovou jako čtenáři a pěvci. Po delší době si tak můžete poslechnout toto vrcholné dílo naší romantické literatury.

Ještě brzy ráno se už ale přesuneme na Šumavu. V díle Hanse Watzlika nazvaném Stilzel, skřet šumavský. Stilzel je divoký kluk, sirotek v kruté službě – anebo strašidlo? Těžko říct. Žije na Šumavě jako pasák koní u mlynáře a tropí sousedům všemožné kousky. Literárně jeho příběhy ve 20. století zpracoval právě Watzlik, výrazná osobnost novodobé německy psané literatury Šumavy. Watzlikovým dílem prostupují ohlasy lidové šumavské slovesnosti, ale i zdůrazňování kulturní etnické svébytnosti německého šumavanství, které ho na sklonku života přivedlo do pozic vypjatého německého nacionalismu. Proto byl také po roce 1945 odsunut a zemřel v Tremmelhausenu v Bavorsku.

V deset hodin dopoledne se pak naopak podíváme na Šumavu ryze současnou. Premiérový pořad nazvaný Šumava dnes: romantická, umírající? vznikl jako kolektivní tvorba režiséra Jakuba Doubravy, dramaturga Vojtěcha Bárty, herečky Dany Markové a hudebníka Lukáše Urbance a je jakýmsi – v nejlepším smyslu slova – vedlejším produktem své sesterské premiéry, kterou zařazujeme později odpoledne. Tentokrát si tvůrci pokládají otázky, jestli je Šumava stále taková, jakou ji charakterizoval Josef Váchal. Jaký je vůbec její současný stav? A jak to dnes vypadá na místech, kudy Váchal chodil a bloudil? Těchto otázek se snaží dotknout jednak bezprostřední konfrontací současnosti s texty dřevorytcova literárního i výtvarného veledíla, ale i úsilím o zachycení různých tváří divočiny a rovněž touhou otisknout vlastní stopu v krajině samotné.

Odpolední šumavský program pak otevře putování přírodními motivy v díle rakouského prozaika Adalberta Stiftera, který se narodil v Horní Plané, což předurčilo celý jeho umělecký život. A z šumavského regionu nevyjdeme ani v odpolední Povídce, kde si tentokrát připomeneme klasika německé hrůzostrašné prózy Christiana Heinricha Spiesse. Jeho dílo s oblibou čítával mladý Karel Hynek Mácha a jako svého inspirátora ho uváděl i Josef Váchal. Spiess v závěru svého života pobýval na zámku svého přítele hraběte Kaspara Herrmanna Künigla v pošumavském Bezděkově a Šumava je pozadím děje mnoha jeho prací. Ze Spiessova díla vybíráme povídku Bětuška a Jakub z knihy Životopisy sebevrahů – romanticky rozervaný příběh milenců.

Josef Vachál (1884-1969)

A v pozdějším odpoledni, tedy v 16 hodin, se vrátíme k putování Jakuba Doubravy, Vojtěcha Bárty, Dany Markové a Lukáše Urbance. Další svůj premiérový pořad nazvali Váchal a Šumava – umírající i romantická… Vrcholná autorská kniha Josefa Váchala Šumava umírající a romantická vznikla jako cestopis svérázně vystihující řadu míst i jejich ducha. Portrét krajiny autor sepsal, vysázel a vyryl do podoby velikého foliantu o rozměrech 65 na 49 centimetrů o 288 stranách a váze 20 kilogramů!

Váchal a Šumava – umírající i romantická...

Rokytecká slať, Šumava

Rozhlasový přepis vrcholné autorské knihy Josefa Váchala. Premiérový pořad Jakuba Doubravy, Vojtěcha Bárty, Dany Markové a Lukáše Urbance poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Rozhlasový přepis tohoto veledíla se skládá z úryvků Váchalovy knihy o Šumavě, citací z Váchalových deníků, rozhovorů s těmi, kteří se podílejí na životě současné kulturní Šumavy, a v neposlední řadě z autorských zvukově hudebních přepisů Váchalových rytin. Část pořadu (včetně hudby) vznikla přímo na Šumavě, na podzim a zejména v rámci jarního putování, které vedlo od muzea v Kašperských horách, z podhůří přes krajinu šumavských Plání až po zasněžené hřebeny pohraničního pásma. Zčásti se natáčelo také na obtížně přístupných místech na hranici první zóny Národního parku. V režii Jakuba Doubravy účinkují Jan Lepšík, Michal Bumbálek, Dana Marková a Jaroslav Achab Haidler.

Josef Váchal: Krvavý román

Ulička Josefa Váchala v Litomyšli (stěna domu je vyzdobena sgrafity na motivy Váchalova Krvavého románu)

Unikátní rozhlasová adaptace slavného románu – žánrově vytříbený hold Váchalovu dílu i jeho poetice. Krvavé historky vypráví Miroslav Hanuš, Jiří Hromada a Marek Němec. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

A s Váchalem zůstaneme i na prvomájový večer. Od osmi hodin zařazujeme další unikátní premiéru – Krvavý román. Jeho patrně nejslavnější autorská kniha vznikla v polovině 20. let jako reakce na šestákové krváky 19. století. Nekonečně splétané a nepravděpodobné zápletky sloužící jen dalšímu a dalšímu vyprávění plnému zvratů a děsivě krvavých střetů dovádí Josef Váchal k dokonalosti až parodické. Exotická prostředí a nepravděpodobná setkání rodin po letech koření dojemnými vyznáními mezi milenci uprostřed nevěstince i hrůzostrašným vytím vlkodlaků či porcováním těl v jezovítské pitevně. Rozhlasová adaptace románu vznikla jako žánrově vytříbený hold Váchalovu dílu i jeho poetice. Režisér Vít Vencl navíc meta literární rovinu předlohy transponuje do rozhlasového prostředí. A tak nejen že se setkáme s Váchalovými krvavými historkami v podání tří skvělých vypravěčů Miroslava Hanuše, Jiřího Hromady a Marka Němce, ale také s režiséry ozvučení pořadů – kteří pro pořádný krvák rozhodně nemůžou používat obarvenou vodu. Jak by to pak asi znělo!

A tematické první máj nakonec v deset hodin večer uzavřeme cestou šumavskou krajinou. Půjdeme ve stopách rakouského básníka Christopha Janacse a textů z jeho sbírky Šumava. Janacsovy rodové kořeny sahají až do Čech, do Vimperka, on sám se ale narodil v Linci v roce 1955. Krajina jeho českých předků ho přitahovala už od dětství. Tehdy si ji ale kvůli železné oponě mohl prohlížet jen na mapách. České názvy vesnic a měst, hor a jezer ve své nesrozumitelnosti dráždily jeho fantazii a propůjčovaly kraji ještě větší tajemství. Až za mnoho let poté mohl Janacs celou Šumavu svobodně procestovat i ve skutečnosti a věnoval jí celou básnickou sbírku.

Tak jako jí téměř výhradně letošní první máj věnoval Český rozhlas Vltava.