Voda pro slony
Když je vám devadesát nebo třeba devadesát tři, jako Polákovi Jacobu Jankowskému, jste po zlomenině krčku a stěží s chodítkem přejdete chodbu sem a tam, máte dost času na vzpomínání.
Jacob žije v domě pro seniory. Pro svou rodinu se stal už jen nudnou povinností. Obvyklý život domova naruší vzrušující událost - přijel cirkus. Mezi kašovitými nevábnými jídly, hašteřivými a nerudnými stařeckými hádkami o banality a milou péčí sestry Rosemary Jacob vzpomíná na své mládí. Není těžké uhádnout, kam by se ubíral Jacobův osud, kdyby jeho rodiče nezemřeli při autonehodě ještě v době, kdy studoval. Určitě by složil zkoušky, převzal otcovu veterinární ordinaci a splatil hypotéku, kterou si rodiče vzali na jeho studia. Jenže osud tomu chtěl jinak. Smrt rodičů ho natolik zasáhla, že zkoušky nesložil, dům si vzala banka a on sám skončil v nočním vlaku s cirkusem Benzini. Ocitnout se v USA bez peněz, rodiny a zázemí ve 30. letech 20. století znamenalo jediné - boj o přežití v období největší hospodářské krize.
Jacob brzy poznal, že pod třpytivým komediantským pozlátkem se skrývají pohnuté lidské i zvířecí osudy. V "nejúžasnější podívané na světě" se podávají skvělé výkony vynucené tvrdou prací a mnohým odříkáním. Cirkusový život je plný smíchu i pláče. Na udržení velkolepé iluze pracuje celá armáda dělníků i účinkujících. Každý má vymezené své místo, je to svět s vlastními pravidly a morálkou. Postupně se seznamujeme s krásnou umělkyní Marlenou, bezcitným ředitelem Alem, zuřivým Augustem, trpaslíkem Kinkem nebo slonicí Rosie.
Autorka sepsala jejich osudy podle střípků skutečných událostí z historie největších amerických cirkusů. Vše doplnila černobílými fotografiemi ze sbírek muzea cirkusu, z nichž na čtenáře dýchá nostalgie dob, kdy příjezd cirkusu znamenal podívanou pro velké i malé diváky. Kdy každý chtěl vidět trpaslíka, ohromnou Lucindu nebo třeba jen slona balancujícího na míči. Tři měsíce s cirkusem Benzini ovlivní celý Jacobův život. Jeho další osud po nevyhnutelném krachu už není tak důležitý.
Dojemný příběh staříka, který vzpomíná na cirkusová léta, v sobě skrývá mnoho citu, lásky a bolesti. Zavádí čtenáře do míst, kam se nikdy jako divák nedostane. Boří odvěký mýtus o tom, že lidé od cirkusu jsou společenští ztroskotanci a podivíni. Jacob poznal skutečnost, cirkus se mu stal opravdovým domovem. Zbývá mu jediný sen - návštěva posledního cirkusového představení.
Sara Gruenová, Voda pro slony, překlad Ivana Nuhlíčková, Bratislava, Tatran 2008, 287 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
