Vladimír Kokolia: Vyučuju připravenost!
Dnešní umění přísahá na komunikaci. Komunikace se stala kladným a nezpochybňovaným slovem, které si téměř stačí samo. Je vůbec někdo připravený na možnost umění bez komunikace?
Vladimír Kokolia nabízí představu obrazu zavřeného v komoře. Existuje jako obraz, i když ho nikdo nemá aktuálně v mysli? Podle Kokolii ta otázka zůstane vždy jen věcí víry. Pro sebe si odpověď našel ještě během svých studií na AVU při hledění na obrazy v ruské Ermitáži. Je to zřejmě jedna z věcí, které vyučuje v ateliéru Grafika 2 na Akademii výtvarných umění v Praze.
Host Vizitky je malíř a profesor na AVU – i když podle rodinné tradice měl být původně zemědělec.
Žije ve Veverských Knínicích u Brna. Při pohledu z Prahy se může zdát, že se v rodné vísce věnuje hlavně rytí v zemi a práci v lese, a že jeho tvorba je pouze recyklát ze všech těch s uměním nesouvisejících činností. Je to jen umělecká image? Neodvádí fyzická práce od pozornosti a soustředění?
Kokolia tvrdí, že právě přes balastní činnosti potřebuje otestovat, zda si inspirace prorazí sama svou cestu. I případné krizové momenty a pracovní vyčerpání se hodí, protože právě v nich se snáze objeví úžas. A úžas je tím nejlepším důvodem k obrazu.
Od ukončení studia AVU v roce 1981 uspořádal Vladimír Kokolia kolem 100 samostatných výstav a podílel se téměř na čtyřech stovkách společných projektů, mj. na Documenta IX v Kasselu. Od poloviny 80. let do poloviny 90. let byl zpěvákem a textařem alternativního rockového tria E společně se špičkovými muzikanty Vladimírem Václavkem a Josefem Ostřanským.
Kateřina Šedá, výtvarnice
Vesnici Bedřichovice i s jejími obyvateli instalovala v londýnské galerii Tate Modern a následně do bedřichovické návsi otiskla Londýn.
V roce 1990 se stal prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého pro autora do 35 let. V roce 2012 získal Cenu od Dalibora Chatrného pro výtvarného umělce nad 35 let. Jako profesor na AVU má za čtvrtstoletí svého působení řadu vynikajících žáků, například Kateřinu Šedou.
Nejposlouchanější
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
