Vincenc Kramář a avantgardní dějiny umění

Historik umění Vincenc Kramář byl jedním z nejvýznamnějších znalců moderního umění raného 20. století u nás. Jako jeden z prvních rozeznal závažnost a kvalitu umění Pabla Picassa. V letech 1919–1939 byl ředitelem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění a formoval základy pro dnešní Národní galerii. Jeho přínos českým dějinám umění je tudíž odborně uznáván, avšak teoretické a metodologické základy jeho myšlení prozatím zůstávaly ve stínu jeho sběratelské a galerijní aktivity.

Důvodem byla Kramářova sebekritičnost ve vydávání vlastních textů, které proto z veliké části zůstaly pouze v rukopisech, psaných rychlým a těžko čitelným písmem. Mezi těmito texty se nachází také úvaha o německém teoretikovi umění konce 19. století Konradu Fiedlerovi, uložená v Kramářově pozůstalosti v archivu Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i., která může poodhalit způsob novátorského myšlení o umění, který byl Vincenci Kramářovi vlastní.