Vila Františka Bílka, Winternitzova nebo Trmalova. Nahlédněte s námi do slavných pražských vil!

3. díl: Perla vilových Strašnic

Pro ředitele veřejné obchodní školy Františka Trmala a jeho ženu Růženu byla v letech 1902 až 1903 postavena, tehdy jednatřicetiletým architektem Janem Kotěrou, patrová vila v pražských Strašnicích. Nachází se v ulici Vilová 91/11.

Nový pohled na architekturu rodinného bydlení

Jedná se o první pražský realizovaný projekt rodinného domu od Jana Kotěry. Stavba je ukázkou špičkové vilové architektury první poloviny 20. století podobně jako Müllerova, Bílkova a Rothmayerova vila. Unikátní příklad sjednocení secesního geometrického ornamentu, anglické venkovské architektury a lidové tradice.

Gesamtkunswerk je univerzální všeobjímající umělecké dílo Kotěrovo, leitmotiv doby.

Jan Kotěra pojímal architekturu jako tzv. Gesamtkunstwerk, celkové umělecké dílo, v němž musí sebemenší detail navrhnout sám autor. Dnes je vila sídlem Kotěrova centra architektury a nakladatelství Foibos Books.

V autentickém prostoru hovoří historici umění Vladimír Šlapeta a Jakub Potůček a manažerka projektů Kotěrova centra architektury Eva Henkrichová.

2. díl: Winternitzova vila jako Béžová princezna

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba v ulici Na Cihlářce 10 v Praze na Smíchově. Nevšední dům si nechal v letech 1931–1932 architekty Adolfem Loosem a Karlem Lhotou postavit pro svou rodinu pražský židovský právník JUDr. Josef Winternitz.

14 fotografií

Přízvisko „Béžová princezna“ vysvětluje pravnuk Josefa Winternitze David Cysař: „Tento název vznikl ve třicátých letech v časopisu Eva, kde Karel Lhota popisuje poměrně přesně tuto stavbu. Všechny interiéry byly čistě vybíleny. Okna byla natřena slonovou kostí. Proto zvenčí vila vypadá jako béžová princezna.“

Do historie objektu se neblaze zapsaly pohnuté dějiny 20. století spojené s tragickým osudem Winternitzovy rodiny, roku 1943 transportované do Terezína a později do koncentračního tábora Osvětim, kde hned po příjezdu zahynul v plynové komoře Josef Winternitz a jeho syn Petr.

Jenny Winternitzová s dcerou Suzanou válku přežily, vrátily se do Prahy, ale do rodinné vily se už nikdy nedostaly. Potomci původních majitelů získali dům zpět v roce 1997 a rozhodli se vrátit mu podobu z let třicátých. Od roku 1999 zde probíhala tříletá rekonstrukce, jejímž cílem bylo trvalé zpřístupnění vily veřejnosti jako kulturní prostor.  

Winternitzova vila vykazuje typické prvky architektury Adolfa Loose, především vestavěný nábytek a tzv. Raumplan (prostorový plán). Vila je chráněnou kulturní památkou.   

V pořadu hovoří David Cysař, jeho manželka Kristina Cysařová a Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea v Praze.  

1. díl: Duchovní chrám Františka Bílka

Vila ve stylu symbolismu z počátku minulého století patří mezi unikátní pražské stavby. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují dílo přírodě a lidské práci. Pro Františka Bílka byla domovem i ateliérem. Měla dle jeho slov vyjadřovat „život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy – sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou“.

8 fotografií

Do pracovny o velikém potu přivlekli sedmimetrový peň dubu, byl už staletým. Museli jej přepůlit a rozčtvrtit. Sotva dílnu zadýchal a se zabydlil, začal hovořit.
František Bílek

Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy. V nově otevřené stálé expozici, umístěné ve vile, jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. V pořadu o unikátní stavbě a významném sochaři a grafikovi, jehož tvorba přesahuje do mystických rovin, hovoří Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy, a historik umění Martin Krummholz.