Viktor Pivovarov: V umění starých mistrů je spousta otázek, které jsou věčné
Čelní představitel neoficiální ruské umělecké scény tzv. moskevské konceptuální školy Viktor Pivovarov na začátku své umělecké kariéry vytvářel publikace pro děti a dlouhá léta se živil jako ilustrátor dětských knih a časopisů. Ilustrovat nepřestal ani v 70. letech, kdy se začal věnovat volné tvorbě a společně s Iljou Kabakovem se do světového dějepisu umění zapsal jako průkopník ruského konceptuálního umění.
Zkušenost ilustrátora měla vliv na celou moji tvorbu.
S Kabakovem vytvořili originální výtvarný žánr, takzvaná alba, což byly kresebné nebo akvarelové cykly, které kombinovaly obraz a textový doprovod a vytvářely jakýsi rámec pro mnohotvárné výtvarné koncepty. Společně s dalšími dříve neoficiálními a dnes světově uznávanými umělci jako byli například Eduard Steinberg nebo Erik Bulatov patřili mezi členy skupiny Šretěnskij Bulvar.
Skupinu Šretěnskij Bulvar založil a její název vymyslel Jindřich Chalupecký, kterého moskevské umění velice zaujalo.
Česko-ruskou neoficiální scénu velmi aktivně podporoval významný český teoretik Jindřich Chalupecký. A právě od něj moskevský kontakt na Pivovarova dostala historička umění Milena Slavická, za níž se umělec v roce 1982 do Prahy přestěhoval.
Po svém příchodu Viktor Pivovarov vystavoval například v legendárním Makromolekulárním ústavu nebo v ÚKŽD na Náměstí míru. Velkou výstavu měl v létě roku 1989 v Lidovém domě ve Vysočanech. Katalog k ní je uvozen textem, který si Albrecht Dürer na počátku 16. století zapsal do svého deníku, a Pivovarov se na díla starých mistrů se odkazuje i v některých svých daleko mladších obrazech, které namaloval po roce 2000. Milena Orlová v katalogu moskevské výstavy Jedlíci citronů poznamenala, že tyto obrazy bychom neměli vnímat jen jako jakési kostýmní retro, ale jako stále aktuální témata. Zároveň se Viktor Pivovarov vrací také k tradici ruské avantgady, kterou ve svých obrazech dále rozvíjí.
V umění starých mistrů je spousta otázek, které jsou věčné. Staré umění vnímám jako živé, ne jako muzeální exponát.
Od 90. let proběhlo v Moskvě několik retrospektivních výstav Viktora Pivovarova, díky kterým je dnes v Rusku i v mezinárodním kontextu považován za jednoho z předních ruských umělců své generace. Na své zatím poslední výstavě v Galerii Klatovy /Klenová představil několik svých cyklů. Jedním z nich byli také Poustevníci, tedy téma mužů, kteří skrze své tělesné utrpení hledají cestu k duchovnosti. Jak ale v doprovodné publikaci upozornila kurátorka výstavy Maria Černá Pivovarová, cyklus Poustevníci má v sobě také humor a nadsázku. Spojení zásadních filozofických otázek s humorem je ostatně charakteristické pro celou Pivovarovu tvorbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.