Viktor Pivovarov: V umění starých mistrů je spousta otázek, které jsou věčné

10. listopad 2017

Čelní představitel neoficiální ruské umělecké scény tzv. moskevské konceptuální školy Viktor Pivovarov na začátku své umělecké kariéry vytvářel publikace pro děti a dlouhá léta se živil jako ilustrátor dětských knih a časopisů. Ilustrovat nepřestal ani v 70. letech, kdy se začal věnovat volné tvorbě a společně s Iljou Kabakovem se do světového dějepisu umění zapsal jako průkopník ruského konceptuálního umění.

Zkušenost ilustrátora měla vliv na celou moji tvorbu.

S Kabakovem vytvořili originální výtvarný žánr, takzvaná alba, což byly kresebné nebo akvarelové cykly, které kombinovaly obraz a textový doprovod a vytvářely jakýsi rámec pro mnohotvárné výtvarné koncepty. Společně s dalšími dříve neoficiálními a dnes světově uznávanými umělci jako byli například Eduard Steinberg nebo Erik Bulatov patřili mezi členy skupiny Šretěnskij Bulvar.

Skupinu Šretěnskij Bulvar založil a její název vymyslel Jindřich Chalupecký, kterého moskevské umění velice zaujalo.

Česko-ruskou neoficiální scénu velmi aktivně podporoval významný český teoretik Jindřich Chalupecký. A právě od něj moskevský kontakt na Pivovarova dostala historička umění Milena Slavická, za níž se umělec v roce 1982 do Prahy přestěhoval.
Po svém příchodu Viktor Pivovarov vystavoval například v legendárním Makromolekulárním ústavu nebo v ÚKŽD na Náměstí míru. Velkou výstavu měl v létě roku 1989 v Lidovém domě ve Vysočanech. Katalog k ní je uvozen textem, který si Albrecht Dürer na počátku 16. století zapsal do svého deníku, a Pivovarov se na díla starých mistrů se odkazuje i v některých svých daleko mladších obrazech, které namaloval po roce 2000. Milena Orlová v katalogu moskevské výstavy Jedlíci citronů poznamenala, že tyto obrazy bychom neměli vnímat jen jako jakési kostýmní retro, ale jako stále aktuální témata. Zároveň se Viktor Pivovarov vrací také k tradici ruské avantgady, kterou ve svých obrazech dále rozvíjí.

V umění starých mistrů je spousta otázek, které jsou věčné. Staré umění vnímám jako živé, ne jako muzeální exponát.

Od 90. let proběhlo v Moskvě několik retrospektivních výstav Viktora Pivovarova, díky kterým je dnes v Rusku i v mezinárodním kontextu považován za jednoho z předních ruských umělců své generace. Na své zatím poslední výstavě v Galerii Klatovy /Klenová představil několik svých cyklů. Jedním z nich byli také Poustevníci, tedy téma mužů, kteří skrze své tělesné utrpení hledají cestu k duchovnosti. Jak ale v doprovodné publikaci upozornila kurátorka výstavy Maria Černá Pivovarová, cyklus Poustevníci má v sobě také humor a nadsázku. Spojení zásadních filozofických otázek s humorem je ostatně charakteristické pro celou Pivovarovu tvorbu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.