Viktor Dyk: Už dávno nebyl jsem doma
Před 140 lety, na Silvestra 31. prosince 1877, se v rodině hospodářského správce v Pšovce u Mělníka narodil Viktor Dyk, básník, dramatik, novinář, poslanec i senátor. Jeho osobnost a dílo si připomeneme výběrem z jeho poezie intimní, hluboce ztišené, zvroucnělé a prostoupené dechem smíření a vzpomínek na vlastní chlapectví a mrtvé rodiče. První lednový souzvuk nese název Už dávno nebyl jsem doma. On-line k poslechu do úterý 9. ledna 2018.
Viktor Dyk připomínal svým zevnějškem spíš bodrého statkáře než básníka. Svým vnitřním ustrojením byl však sršatým intelektuálem a politickým harcovníkem, který se nejednou mýlil, avšak do disputací šel naplno. Na sklonku 19. století patřil k hrstce lidí, která se bila za samostatný český stát, a tomuto úsilí zasvětil většinu svých sil.
Kdybychom chtěli hledat v složité Dykově duši odraz nějakého kraje, našli bychom jej spíš ve vyvřelém kraji Českého středohoří, v romantické krajině Máchově nebo ve vinorodých stráních mělnických, plodících nerudovsky trpký burgund, než v žírné krajině bohatých řepařů a pěstitelů cibule. Však víc než malebné linie kopců a než panorámata přírodní vzrušovala básníka neklidná hranice uprostřed země, pohyblivá hranice národnostní, na niž se od severu neustále tlačil a kus po kuse prolamoval bojovný živel německý.
Vilém Závada
Viktora Dyka si připomeneme nikoli jeho politickými polemikami, byť i ty si říkají o rozhlasový výběr, ale výborem z jeho poezie intimní, hluboce ztišené, zvroucnělé a prostoupené dechem smíření a vzpomínek na vlastní chlapectví. Dykovský Souzvuk doplňují básně z autorovy poslední sbírky Devátá vlna a také jeden ze sebeironických autoportrétů:
Viz tady kosti Dyka Viktora.
Za živa býval velká potvora.
I on pil hodné z poezie studny.
Pěstoval žánry všechny; zvlášť ten nudný!
Duch neklidný... či rýpal, jak se říká,
ryl do Machara jako do Hladíka.
I ve svém hrobě pokoušel se rýti.
Světlo věčné ať mu svítí!
Připravil: Miloš Doležal
Premiéra v roce 2018.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
