Vesele, smutně, jidiš. Šostakovičovy písně na židovskou poezii v Sedmém nebi Vladimíra Franze
Vesele, smutně, jidiš. Šostakovičovy písně na židovskou poezii v Sedmém nebi Vladimíra Franze
První nedělní večer v měsíci tradičně patří Sedmému nebi skladatele Vladimíra Franze a ani ten květnový nebude výjimkou. Naplní ho písňový cyklus Ze židovské lidové poezie a Houslový koncert a moll Dmitrije Šostakoviče, hudba, která vznikala na konci 40. let minulého století.
Šostakovič se k židovské kultuře vztahoval v mnoha svých kompozicích, znal ji a obdivoval. Říkal, že je okouzlený tím, jak dokáže spojit veselé melodie a smutné intonace. Hořkost je i v jeho písních, které Vladimír Franz vybírá. „Cyklus z židovské lidové poezie vzniká v roce 1948, je to vlastně oblouk od kolébky do hrobu, psaný pro soprán, kontraalt a tenor s doprovodem klavíru,“ říká Vladimír Franz. „Ani jeho Houslový koncert a moll není bezstarostné hraní, ale hudba, která nese obsah. Šostakovič hudbu používal jako jazyk dorozumění. Je nevšední svým obsahem i formou,“ uzavírá.
Související
-
Během prezidentské kandidatury mi došlo, že lidem chybí ideály, říká Vladimír Franz
„Při skládání sice nejde o život, ale mělo by jít,“ shrnuje svůj zodpovědný přístup k umění, v němž je samoukem. Hostem Markéty Kaňkové byl ve Vizitce Vladimír Franz.
-
Vladimír Franz: Šostakovič ukryl do Písně o lesích a zalesňování Ruska čertova kopýtka
Šostakovičovo oratorium pojednává o tom, jak sovětská vláda vyhlásila kampaň za obnovu země prostřednictvím zalesňování vysychajících ruských stepí.
Nejposlouchanější
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Jan Antonín Pitínský: Diamant a Syn vrchního. Dvě povídky ze sbírky oceněné Literou za prózu
-
Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr bylin se mění v chorobnou posedlost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
