Vesele, smutně, jidiš. Šostakovičovy písně na židovskou poezii v Sedmém nebi Vladimíra Franze
První nedělní večer v měsíci tradičně patří Sedmému nebi skladatele Vladimíra Franze a ani ten květnový nebude výjimkou. Naplní ho písňový cyklus Ze židovské lidové poezie a Houslový koncert a moll Dmitrije Šostakoviče, hudba, která vznikala na konci 40. let minulého století.
Šostakovič se k židovské kultuře vztahoval v mnoha svých kompozicích, znal ji a obdivoval. Říkal, že je okouzlený tím, jak dokáže spojit veselé melodie a smutné intonace. Hořkost je i v jeho písních, které Vladimír Franz vybírá. „Cyklus z židovské lidové poezie vzniká v roce 1948, je to vlastně oblouk od kolébky do hrobu, psaný pro soprán, kontraalt a tenor s doprovodem klavíru,“ říká Vladimír Franz. „Ani jeho Houslový koncert a moll není bezstarostné hraní, ale hudba, která nese obsah. Šostakovič hudbu používal jako jazyk dorozumění. Je nevšední svým obsahem i formou,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Karel Leger: Zapomenutá duše. Když si pořídíte jako letní byt starobylý zámek a trochu tam straší
-
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock. Binaurální hra o strachu, který dokáže člověka zničit
-
Vlasta Chramostová: Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Četba z memoárů divadelní a filmové herečky
-
Robert Ranke Graves: Já, Claudius. Kulhavý, koktavý, podceňovaný. Jak se z outsidera stal císař?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.