Velmi cudné Pochyby

Režisér Czesany vede herce nenápadně. Komorní prostor, skromná výprava a příběh zbavený akce, plasticky a nejednoznačně načrtnuté charaktery skýtají značný prostor hereckým výkonům. A ty jsou vskutku neobyčejné! Jindy spíše nenápadná herečka Jarmila Mílová exceluje v roli sebejisté, přísné a zřejmě psychicky poznamenané ředitelky školy - sestry Aloysius. Mladičkou sestru James - učitelku plnou ideálů, lásky k dětem, srdečnosti a obětavosti hraje Magdaléna Borová. Je nesebejistá, naivní a plachá. Imponuje jí jistota a rozhodnost sestry Aloysius, obdivuje ale také otce Flynna, jehož srdečnost a otevřenost je jí velmi blízká. Flynn (Jan Novotný) jako správný kazatel umí píchnout do problému, nebojí se jej pojmenovat. A má schopnost nadhledu. Dokáže si naklonit sestru James, protože dovede porozumět jejímu dilematu a pocitům. Flynn je jungovským stínem sestry Aloysius, neboť ztělesňuje přesně to, co jí chybí. Právě pro životní filosofii a nikoliv pro konkrétní činy ředitelka otce Flynna nesnáší. Jan Novotný jej hraje velmi civilně jako muže střední cesty: moudrého, srdečného i milosrdného.

Přes výjimečné herecké výkony nelze zastřít, že celá zápletka, o kterou tu běží, působí neuvěřitelně a jako by z jiného světa. Její umělá dramatičnost založená na nejasně formulovaném podezření ze sexuálního obtěžování afroamerického žáka vyznívá až komicky v kontextu dnešního světa, kdy se střílí, unáší a znásilňuje i mezi dětmi. Shanleyho nezajímá sexuální skandál, ale fenomén "pochybování". Zkoumá pocity při zakoušení pochyb, kterým připisuje svébytné právo na existenci a nazývá je "zkouškou plnou vášně". Na začátku o nich mluví otec Flynn ve svém kázání. Charakterizuje je jako modus myšlení. I když anotace k inscenaci tvrdí, že "hra nepřináší jednoznačné odpovědi, a relativizuje pocit viny", je nevinnost celé "aféry" zcela zřejmá. Kde jsou tedy ony "pochyby"? Odpovědí je nitro duše sestry Aloysius, na jejíž plastičnost vrhne světlo až závěrečná scéna.