Various Artists: Bella ciao
Nejlepší italské zpěvačky i elitní hudebníci se sešli na tematickém albu, inspirovaném jednou z nejslavnějších italských písní nazvanou Bella Ciao.
Cizinci se setkávají se sloganem Bella Ciao v názvech italských kaváren či pizzerií, aniž by tušili, že se za ním skrývá píseň s překvapivou historií. Italové ji spojují se severní částí země, která se ke konci 2. světové války stala symbolem protifašistického odporu. Partyzán se střetne s nepřítelem, umírá, přeje si být pohřben pod květy, a loučí se s životem refrénem Bella Ciao, Sbohem krásko.
Skladba patří k nejnahrávanějším italským písním a později získala novou identitu jako hymna anarchistů. Když roku 1964 zazněla na festivalu ve Spoletu v centru Itálie, odstartovala novou vlnu zájmu o italské lidové písně, a právě na tuto událost navazuje o 50 let později tematické album Bella Ciao, na němž se podílely nejlepší zpěvačky i instrumentalisté současné Itálie.
O skutečném původu melodie se ale vedou spory. Všichni se shodnou v tom, že původně to byla píseň partyzánů, bojujících proti silám Benita Mussolliniho. Podle některých ale její historie sahá až do rýžových polí v Pádské nížině, kde si ji zpívaly tvrdě pracující ženy - a objevují se dokonce úvahy, že to byla italská paralela pracovních písní černošských otroků.
Na albu Bella Ciao se podílely tři významné italské zpěvačky - Ginevra di Marco, Lucilla Galeazzi i Elena Ledda ze Sardinie. Hudebním vedoucím projektu je zkušený italský akordeonista Riccardo Tessi. Důležitou formou italské lidové hudby jsou krátké popěvky, zvané stornelli, obdobnou tradici bychom našli snad v každé evropské kultuře.
Album Bella Ciao obsahuje vedle titulní písně, spojené s partyzánským odbojem za 2. světové války, také melodii, která vznikla už v době velké války. Zvláště urputné boje probíhaly na pomezí dnešního Slovinska, u města Gorizia, které dnes leží na italském území. Na obou stranách zde padly desetitisíce vojáků, což inspirovalo hořkou protiválečnou píseň, pojmenovanou právě podle města Gorizia.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.