Válovky - Dvě těla a jedna duše sester Válových
VÁLOVKY - pod tímto jménem si všichni, kdo se je znají, nebo kdo se aspoň trochu orientují v českém výtvarném umění druhé poloviny 20. století představí. Drobné, avšak rázně prostořeké postavy dvou kladenských malířek - Jitky a Květy Válových. Sestry Válovy, představující bezpochyby jednu z nejoriginálnějších dvojic v českém poválečném umění, se narodily jako dvojčata 13. prosince 1922. Celý život se od sebe neodloučily a rozdělila je až Květina smrt v roce 1998. Do kladenského ateliéru Jitky Válové se letos 21. května vypravil náš redaktor Karel Oujezdský.
Tak vzniklo následující povídání o životě a tvorbě, prosycené vzpomínkami na přátele a hlavně na sestru Květu Válovou. Ale dříve než dáme slovo bezmála čtyřiaosmdesátileté malířce a grafičce Jitce Válové, poslechněte si, co o tvorbě obou umělkyň říká historička umění Marie Klimešová.
Nejposlouchanější
-
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů. Hvězdně obsazená dramatizace románu nositele Nobelovy ceny
-
Federico Fellini: Lavička v parku. Rozhlasová hra slavného režiséra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise