Válovky - Dvě těla a jedna duše sester Válových
VÁLOVKY - pod tímto jménem si všichni, kdo se je znají, nebo kdo se aspoň trochu orientují v českém výtvarném umění druhé poloviny 20. století představí. Drobné, avšak rázně prostořeké postavy dvou kladenských malířek - Jitky a Květy Válových. Sestry Válovy, představující bezpochyby jednu z nejoriginálnějších dvojic v českém poválečném umění, se narodily jako dvojčata 13. prosince 1922. Celý život se od sebe neodloučily a rozdělila je až Květina smrt v roce 1998. Do kladenského ateliéru Jitky Válové se letos 21. května vypravil náš redaktor Karel Oujezdský.
Tak vzniklo následující povídání o životě a tvorbě, prosycené vzpomínkami na přátele a hlavně na sestru Květu Válovou. Ale dříve než dáme slovo bezmála čtyřiaosmdesátileté malířce a grafičce Jitce Válové, poslechněte si, co o tvorbě obou umělkyň říká historička umění Marie Klimešová.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence