Válka má dnes podobu křeče. Jakub Szántó líčí v knize Za oponou války 20 let válečného zpravodaje

Novinář a někdejší blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó se svou knihou Za oponou války
Novinář a někdejší blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó se svou knihou Za oponou války

Zpravodaj České televize zavádí čtenáře svého knižního debutu přímo doprostřed stěžejních světových konfliktů. Vysloužil si za to nominaci na letošní Magnesii Literu.

Cestu do epicenter minulých i současných válek začíná Jakub Szántó v pásmu Gazy, srdci izraelsko-palestinského konfliktu. Postupně ale čtenáře provádí řadou dalších horkých míst – Osetií a Abcházií, iráckým Kurdistánem, ukrajinským Majdanem nebo Sýrií ovládanou Islámským státem. Tím ale výčet dějišť knihy zdaleka nekončí: „Kromě zmiňovaných konfliktů jsem se zaměřil třeba na občanskou válku v Libyi v roce 2012, na převraty v Egyptě, nebo na válku Islámského státu nejen v Sýrii, ale i v Iráku, který je mou srdeční záležitostí,“ řekl Jakub Szántó v  ArtCafé.

Proč právě teď? Války ve mně bublaly dlouho

Nápad vrátit se do těchto míst a reflektovat dvě dekády v roli válečného reportéra se podle Szántóa neurodil ze dne na den. Potřebu zachytit je trvale, formou knihy, v sobě cítil dlouho: „Přebytek informací a zážitků ve mně bublal dlouhá léta. Důležitou roli v rozhodnutí napsat o nich knihu sehrál můj dobrý přítel, spisovatel Pavel Renčín, jehož detektivka Klub vrahů vyšla loni v Argu společně s mou knihou.“

Vhled do válečných konfliktů i lůna žurnalistiky

Szántó se rozhodl pro členění textu do sedmi kapitol, ve kterých nahlíží nejen za oponu konkrétních světových konfliktů a válek, ale i reportérského řemesla: „Nechtěl jsem, aby kniha byla sledem hrdinských historek. V sedmi kapitolách jsem chtěl spíš akcentovat vše, co je pro práci válečného reportéra charakteristické a důležité. Je tedy nejen o válečných konfliktech, ale i o reportérových motivacích, vlastnostech a potřebách. A v neposlední řadě i o vztahu k lidem, ať už jde o kolegy a pracovní tým nebo civilisty v místech válečných konfliktů.“

Fixeři, stringeři a bratři v novinářském boji 

Szántó v knize líčí třeba navazování vztahů s takzvanými fixery nebo stringery, kteří jsou pro reportéra stěžejními zdroji informací i zásadními spojkami v místech konfliktů.

Čtěte takéMagnesia Litera 2019: Vítěze cen za nejlepší knihy minulého roku budeme znát v neděli večer

Popisuje ale i úzké vazby uvnitř novinářských týmů, které jsou nezbytnou podmínkou přežití. V knize pak nechybí ani řada situací, ve kterých si společně s parťáky sáhli na hranu života a smrti: „Situací, ve kterých šlo o život, byla celá řada. Dodnes si ale nejjasněji vybavím tu, ve které jsme se ocitli ve chvíli, kdy náhle propukla válka v Gruzii,“ zavzpomínal v ArtCafé na jeden z vypjatých momentů Jakub Szántó. 

Uvidět skutečný, nezastřený charakter člověka 

„Ve chvílích, kdy jde takzvaně z tlustého do tenkého, pozná člověk skutečný, nezastřený charakter lidí. Musím říct, a doufám také, že je to jasně čitelné i v knize, že dělám pozitivní závěry. Drtivá většina lidí reaguje v nejostřejších situacích dobře. Někteří lidé podléhají strachu, hysterii a panice, ale nestávají se z nich zvířata. Z některých ano, ale těch je naštěstí strašně málo.“ 

Proč má i po dvou dekádách potřebu vyrážet do míst, kam by jiný, „normální“ člověk za žádnou cenu nevkročil? Co si myslí o současném stavu nejen válečné žurnalistiky? Poslechněte si audiozáznam pořadu, ve kterém se věnujeme letošní knižní ceně Magnesia Litera. V rešeršní rubrice hodnotíme nominované básnické sbírky Ivana Wernische, Petra Borkovce a Kamila Boušky. Literaturu pak reflektujeme i v hudebním bloku, ve kterém Aleš Opekar představuje nejnovější album „Desolation Peak“ kapely Houpací koně i album „Neviňátko“ písničkářky a spisovatelky Hany Lundiakové alias Stinky.

Spustit audio

Související