Valentine

31. květen 2001

Na svátek zamilovaných teče po zemi rudá krev mladých hochů a dívek v hororu, který má do opravdového strašidelného příběhu tak daleko, jako Zachraňte vojína Ryana do romantického škádleníčka. Pakliže se nebojíte hrůz odhalených v recenzi, klikněte!

"Jedna z věcí, kterých se bojím nejvíc je, že můj nový film nebude tak dobrý jako předchozí," pravil před lety Alfred Hitchcock. Jemu se, na rozdíl od režiséra školáckého hororu Valentine Jamie Blankse, dařilo neustále přebíjet a nezklamat své diváky. Blanks se vyskytl v hororovém poli se snímkem Temná legenda, klasicky béčkovou míchanicí krve, špatných hereckých výkonů a předvídatelných scén. Stupňováním všech zmíněných prvků se mu podařilo vytvořit další rádoby mrazivý film, který si inspiraci bere především z Vřískotu - bohužel jsou všechny situace vykresleny s vážnou tváří a stopa sebeironie, s jejíž pomocí by se dalo leccos zachránit, se na tváře hlavních hrdinů ani do stylu režie, neobtiskuje.

Čtyři dračice ze střední školy v podání herecky neohrabaných, ale pro mužskou část publika vizuálně přijatelných barbýnek, jsou na svátek sv. Valentýna ohrožovány tajemným vrahem, který s povinností diktovanou filmem vyřazuje ze hry všechny jejich přátele i nepřátele. Smrt v jeho rukou je originální: tu na pitevně probodává pytle s mrtvolami, aby zjistil, kde se schovává živý člověk, támhle obtiskuje rozžhavenou žehličku do lidské tváře a jinde si zase pomáhá hororem zmytizovanou sekyrou. Motorová pila se mu do rukou nedostane, dokonce ani brokovnice s upilovanou hlavní - má rád krvavou a brutální podívanou. U postavy vraha se na chvíli zastavme. Řešení jeho vizáže je totiž pro současnost typické: vysoký zjev v černém plášti dodává výhružnost. Absolutní mlčenlivost navozuje tajemnost a strach z tiché zabijácké zuřivosti. Na tváři nosí gumovou masku Amorka (ano, i luk a šípy se dostanou ke slovu), díky které je absolutněanonymní, neprohlédnutelný a tím děsivější. Neživý kus hmoty nevyjadřuje emoce, vraždit může stejně dobře automatický robot. Skrz mimiku alespoň lépe vraha pochopíme a tím se stává lidštější, ale v odosobněném pojetí z Valentine je velmi děsivý, stejně jako záporní protagonisté Vřískotu, Halloweenu a Vím, co jsi dělala minulé léto. Scénář vykouzlilo duo Donna a Wayne Powersovi, dříve zodpovědní za příšerný "thriller" Útok z hlubin o inteligentních žralocích a lidech. Ne, nebyl to dokument.

Předvídatelnost příštích obětí, scén a dokonce dialogů je nechutně otupující. Stačí sedět v kině se seznamem možných hororových kulis a postupů a postupně je odškrtávat. Závěrečné rozuzlení, že vrahem není zahradník, ale zahradník, je natolik evidentní od poloviny filmu, až je trapné odhalující scéně přihlížet. Korunu celému filmařskému blábolu nasazuje posledních několik sekund, kdy se přeživším spustí z nosu krev, podobně jako vrahovi po každém zabití. Nosíme snad v sobě všichni bestiální touhu zabíjet, ptá se Jamie Blanks? S podobnými otázkami je směšný: nejdřív musí natočit dobrý film, pak bude mít na svoje otázky právo. Tempo je udržováno téměř nekonečným přísunem masa na porážku (jinak se to skutečně nedá nazvat) a fascinací výkony hlavních hrdinek. Blanksův povel pravděpodobně zněl: chovejte se úplně normálně, nic nehrajte. A tak to také dopadlo. Sekundující David Boreanz (v USA populární seriály Buffy a Angel) a detektiv Vaughn v podání Fulgia Cecere nic nezachrání. Marnost nad marnost. Vývoj postav? Neexistuje. Proč taky, když umírají rychlostí kulometné střelby.

Horor není o množství mrtvol a litrech krve, ale o způsobu, jakým režisér se scénáristou a skladatelem hudby v divácích vyvolají pocit bezprostředního ohrožení, jak úspěšně z nich vytáhnou prapůvodní strachy a do jaké míry vsugerují pocit, že oni přesně ví, čeho se lidé bojí. Podle reakce amerických diváků je podezřelé filmové prostředí středoškolských krasavic a tvrďáků stejně vzdálené jim, jako Evropě. Kde jen jsou příšery z bažin, duchové v lesích, hřbitovy s oživlými mrtvolami a mutanti z vesmíru? Současný horor prochází, s možnou výjimkou Hannibala, útlumem a mnohem více se prosazuje v literární rovině (King, Barker) než na stříbrném plátně. Valentine je toho děsivým důkazem.

Valentine (Valentine, USA 2001)

Hrají: David Boreanaz (Adam), Denise Richardsová (Paige), Marley Sheltonová (Kate), Jessica Capshawová (Dorothy), Jessica Cauffielová (Lily), Katherine Heiglová (Shelley), Fulgio Cecere (detektiv Vaughn) Scénář: Donna Powersová, Wayne Powers Hudba: Don Davis Režie: Jamie Blanks 96 minut, titulky

V kinech od 31. května 2001

autor: Pavel Dobrovský
Spustit audio