V Galerii Českých center otevřeli výstavu věnovanou přední české výtvarnici Ivě Němcové
Scénografické dílo Ivy Němcové se významně otisklo do podoby současného českého divadla. Své osobité tvůrčí vidění reality promítla do téměř tří desítek divadelních inscenací podle klasických i moderních děl světové dramatiky.
Její profesní dráhu předčasně přerušila smrt v roce 2015. Skupina jejích kolegů, scénografů a režisérů, ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, Českými centry a Zahradou o. p. s., se rozhodla uspořádat výstavu věnovanou jejímu rozsáhlému dílu. Do něj patří nejen scénografie, ale i kostýmy a také design. Iva Němcová pravidelně spolupracovala s režiséry, jako je Daniel Špinar nebo Jan Frič. Ti také přispěli ke vzniku knihy, která právě vychází u příležitosti výstavy v rámci edice Osobnosti české scénografie. Kurátory výstavy, která je k vidění v pražské Galerii Českých center do 30. prosince, jsou Dragan Stojčevski, Lucia Škandíková a Andrej Ďurik.
„Měli jsme oba rádi stěny. Stěna – jako bariéra. Metafora světa. Uzavřený prostor, ze kterého nelze uniknout,“ napsal v úvodu knihy o Ivě Němcové režisér Daniel Špinar. Iva Němcová nepracovala s náznakovostí. Naopak ve svých návrzích vytvářela zcela reálné a statické konkrétní prostředí. Teatroložka Barbora Příhodová píše v knize v poznámce ke scénografické tvorbě Ivy Němcové, že svou práci soustředila do civilnější polohy jakéhosi metaforického realismu. Na jevištích instalovala realistické interiéry. Do procesu tvorby Ivy Němcové je možné na výstavě nahlédnout především skrze hlavní komponenty, kterými jsou makety scén, doplněné videoinstalacemi a audiomateriálem.
„Práce Ivy Němcové je výjimečná v tom, že pracovala s poetikou statické scénografie a hlavně komunikovala s režiséry a dílnami skrze makety. Proto jsme se rozhodli její makety instalovat takové, jaké jsou. V jejích maketách je stále zachovaná atmosféra, kterou se pak snažila přenést i od inscenací,“ uvedl k poetice scénografie Ivy Němcové kurátor a scénograf Dragan Stojčevski.
Scénografie je komplexním uchopením divadla, je cestou k jeho vytvoření
Žijeme v neustále se měnícím světě, kde jsou nejen naše životní přístupy ovlivněny tématem „hranic“. S otázkami týkajícími se hranic se neustále potýkáme i v samotné scénografické tvorbě, kde rozhraní mezi skutečností a imaginací ztrácí ostrost.
Scénu a kostýmy navrhovala Iva Němcová pro řadu inscenací u nás i v zahraničí. Na výstavě v Galerii Českých center jsou k vidění makety scén k řadě inscenací, na kterých Iva Němcová spolupracovala s režisérem Danielem Špinarem; například k inscenaci Morgiana, která byla v roce 2012 uvedena v Klicperově divadle v Hradci Králové, k inscenaci Figarova svatba uvedené v roce 2008 v libereckém Divadle F. X. Šaldy nebo k Hamletovi, který měl premiéru v roce 2013 ve Švandově divadle v Praze.
„Šlo o interpretaci, že Hamlet je rodinné drama. Proto je inscenace zasazena do rodinné síně, kde jsou vystaveny i rodinné portréty a další předměty, které třeba tato rodina zdědila. Pokoj, který diváci vidí, lze vnímat jako metaforu nebo kontext, jak číst a chápat Hamleta,“ dodal Dragan Stojčevski.
Scénická a kostýmní výtvarnice, designérka a konceptuální umělkyně Iva Němcová se narodila 3. března 1980 v Novém Městě na Moravě, zemřela 5. června 2015 v Praze. V letech 2004–2011 studovala scénografii na DAMU v Praze u profesora Jana Duška. V rámci studia byla na roční stáži v Londýně, kde navštěvovala kurzy scénografie a performance na University of the Arts. Iva Němcová o sobě říkala, že je náruživou pozorovatelkou. Sledovala lidi na ulici, jejich chování, výrazy v tvářích, postoje. To byl základ, ze kterého vycházela.
„Ivu Němcovou nezajímala inspirace divadlem, ona spíš chodila po ulici a pozorovala jednotlivé bizarnosti, dokonce tyto bizarnosti uměla skvěle napodobovat, často nám to i předváděla. Byla velmi všímavá a chtěla precizní detail. Tvrdila, že na divadle je to vždy poznat. To je obecná tendence současného divadla, kterému jde o autenticitu. Pokud to zavánělo kašírkou, ona ji vždy přiznala,“ říká o tvůrčím přístupu kurátorka výstavy Lucia Škandíková.
Jako architektka a výtvarnice kostýmů spolupracovala na celovečerních filmech Gottland nebo Rodinný film. Za vynikající práci na inscenaci opery Leoše Janáčka Z mrtvého domu jí byla in memoriam udělena Cena Národního divadla pro umělce do 35 let.
