V Ateliéru intermediální konfrontace. Jak připravit studenty do digitálního světa 21. století?

Svět umění - to je spoustu přátel zadarmo i několik neškodných nepřátel na splátky.
Michal Pěchouček

Noví šéfové Atelieru intermediální konfrontace, Michal Pěchouček a Dominik Gajarský, jsou následníci Jiřího Davida a Milana Saláka. V době pandemie zdědili skupinu talentovaných lidí, s nimiž se bohužel nemohou vídat naživo, ale pouze formou distanční výuky prostřednictvím internetu. Osobně se setkali se studenty jen jednou.

Pedagogové Dominik Gajarský a Michal Pěchouček|foto:Miroslav Buriánek

Michal Pěchouček situaci pregnantně vyjádřil slovy: „Řekli nám, že od nás dvou čekali víc. Odešli jsme jak spráskaní psi, ale to je ono. To je ten kapitál lidí, kteří přímo narovinu říkají, co si myslí.“ Chybí také návod na způsob převzetí ateliéru. Pandemie situaci značně zkomplikovala. Naplánovaný program museli noví vedoucí ateliéru přetransformovat do distanční výuky. Pro studenty i pedagogy nastala těžká a složitá doba.

„Když začalo to internetové vysílání, cítil jsem se jak nahý na jevišti. Konfrontace se studenty a jejich tvorbou probíhá v protektorátní prokrastinaci,“ říká Michal Pěchouček.

V Ateliéru intermediální konfrontace, malířský stojan|foto:Miroslav Buriánek

Podstatou studia intermedií na pražské UMPRUM je cesta sebepoznání a hledání vlastní role v proměnlivém a nespravedlivém světě umění a ještě proměnlivější a znesvářené společnosti. Studenti mají možnost svobodné volby výtvarných výrazových prostředků. Podle svého uvážení se mohou opřít o různá média: video, fotografii, malbu, performance, konceptuální i prostorovou tvorbu. Mohou využít podpory i dalších uměleckých oborů, případně jiných sfér lidské činnosti.

„Médium, v němž se chceme vyjádřit, nemusíme znát dopředu. Nejdříve je třeba si uvědomit jaký problém, jaké téma chceme vyřešit,“ říká Michal Pěchouček. Proces v tomto studiu probíhá skrze vzájemný dialog. V pořadu Miroslava Buriánka se představí především řada studentů Ateliéru intermediální komunikace. To, že obstát a získat uznání v oboru intermedií není lehké, dokládají slova studentky posledního ročníku Kristýny Strejcovské: „Je to hrozně frustrující dělat nová média. Tolik úsilí se tomu věnuje a málokoho to osloví. Společnost je nastavena tak, že to není práce. Zkouším teď pracovat jako produktová fotografka, ale chci zůstat u práce umělecký, i když je to frustrující.“